11 C 25/2026-23 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, -518199 uzavřené dne , datum, ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit. Žalovaná měla žalobkyni vrátit úvěr včetně souhrnného poplatku ve výši , částka, ve lhůtě 78 týdnů. RPSN smlouvy činila 171,95 %. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na základě výše uvedené smlouvy uhradila částku ve výši , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaná toto tvrzení žádným způsobem nerozporovala, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Úvěruschopnost žalované posoudila žalobkyně na základě kontroly dokladů, platební historie u společnosti, aktuálního počtu exekucí, aktuálního stavu v insolvenčním rejstříku prostřednictvím dostupných databází a na základě předložených dokumentů vyplněných žalovanou, v nichž uvedla své příjmy a výdaje, z čehož byla vyhodnocena aktuální finanční situace a možné finanční zatížení žalované.5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.6. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaného úroku a poplatků (RPSN 171,95 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z. Neplatnost smlouvy pak soud dovodil i z důvodu nedostatečné úvěruschopnosti žalované, když z dokladů předložených žalobkyní vyplývá, že příjmy žalobkyně v době poskytnutí úvěru se pohybovaly kolem , částka, měsíčně. Výdaje na bydlení a domácnost činily dle zjištění žalobkyně , částka, . Dále pak žalovaná měla jen u žalobkyně dva nebankovní úvěry, z nichž každý z nich splácela částkou , částka, týdně. Prostým matematickým výpočtem pak měla žalobkyně dojít k závěru, že žalovaná nemůže být schopná spotřebitelský úvěr dlouhodobě splácet. Neplatnost smlouvy proto soud dovozuje i z ustanovení §§ 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru.7. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši , částka, , má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaná již vrátila částku , částka, , má povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. O vydání plnění byla žalovaná poprvé prokazatelně požádána předžalobní výzvou ze dne , datum, , ve které byla vyzvána k úhradě dluhu do sedmi dnů od doručení tohoto dopisu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobkyni částku , částka, nevydala, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši , částka, a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne , datum, . Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Ve věci byla poměrně úspěšnější žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.