11 C 41/2026-29 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka společnosti , právnická osoba, . za žalovanou postoupena na společnost De Vries , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni. Úvěruschopnost žalované byla ověřena na základě výpočtu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji, přičemž právní předchůdkyní žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou a lustrací z veřejně dostupných databází. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky , částka, jakožto jistiny spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit. Žalovaná měla žalobkyni vrátit úvěr včetně úroku ve výši 457,50 % ročně. RPSN smlouvy činila 4 678,99 %. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na základě výše uvedené smlouvy neuhradila ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaná toto tvrzení žádným způsobem nerozporovala, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne , datum, svoji pohledávku za žalovanou na společnost De Vries , právnická osoba, ., která ji postoupila na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženou smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, .5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.6. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaného úroku a poplatků (RPSN 4 678,99 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z.7. Soud zároveň nemá v řízení za prokázané, že by žalobkyně ověřila před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečným způsobem úvěruschopnost žalované, když tato přes výzvu soudu v řízení nedoložila, že by zjišťovala úvěruschopnost žalované alespoň minimálním způsobem, za které soud považuje vyžádání výpisu z účtu žalované, či lustraci žalované v rejsříku bankovních a nebankovních subjektů. Soud proto považuje úvěrovou smlouvu za neplatnou i z důvodů uvedených v § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru.8. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně prokazatelně poskytl na základě neplatného právního jednání žalované částku , částka, , má žalovaná povinnost tuto sumu žalobkyni vydat z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. a to bezprostředně poté, co byla o vydání tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem požádána. O vydání plnění byla žalovaná poprvé prokazatelně požádána dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, , ve kterém byla vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů od doručení tohoto dopisu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobkyni částku , částka, nevydala, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši , částka, a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne , datum, . Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci ve výši , částka, dle advokátního tarifu v aktuálním znění včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Uvedené činí celkem částku , částka, .