21 C 68/2025-148 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, . Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž žalovaná částka se skládá z částek , částka, představující novou jistinu úvěru po zesplatnění včetně přirostlého úroku úvěru, příp. smluvních poplatků a pokut, , částka, představující smluvní pokuty za prodlení žalované s osmi splátkami, , částka, a , částka, představující smluvní pokuty za prodlení žalované se zaplacením nové jistiny úvěru po zesplatnění a , částka, představující neuhrazenou splátku pojištění schopnosti splácet úvěr.2. Žalovaná ve svém vyjádření nerozporovala, že se žalobkyní dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši , částka, . Smlouva však byla uzavřena za hrubě nevýhodných podmínek pro žalovanou jako spotřebitele, zahrnující nepřiměřeně vysoký úrok a nadměrné smluvní sankce. Žalovaná i přesto po určitou dobu své závazky řádně plnila, její ekonomická situace jí však neumožnila pokračovat v plnění takto zatěžujícího závazku. Uvedla, že na uvedený úvěr uhradila žalobkyni ve splátkách celkem , částka, . Žalovaná zpochybnila platnost smlouvy, a to pro její rozpor s dobrými mravy, neboť žalobkyně vědomě využila její finanční tísně a neodkladné potřeby peněz, a zároveň neprověřila její úvěruschopnost.3. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , úroku ve výši 58,15 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Jako důvod pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně uvedla, že v reakci na vyjádření žalované ponížila tzv. novou jistinu úvěru a vzhledem k tomu, že z této částky je počítána výše smluvní pokuty, ponížila rovněž i tuto smluvní pokutu. Řízení tak bylo částečně zastaveno, a to v uvedeném rozsahu. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka ve výši , částka, spolu s příslušenstvím, které představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do , datum, a částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále částka 24 102, , částka, a úrok ve výši 8, 64 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrok ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, ., právnická osoba, řízení následně účastnice učinily nespornou skutečností, že žalované byla ze strany žalobkyně poskytnuta částka , částka, a žalovaná ve splátkách uhradila celkem , částka, (, částka, a , částka, po zesplatnění úvěru).5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , předsmluvního formuláře a z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úrokem v sazbě 66,79 % ročně. Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaná zavázala hradit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2022. Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen „RPSN“) činí dle smlouvy 91,55 %. Dle bodu 6. 1. smlouvy je žalovaná v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, , splatnou do 10 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti, souhrn smluvních pokut činí maximálně , částka, za každý kalendářní rok. Dle bodu 6. 2. smlouvy je žalovaná v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 15 dnů povinna uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , splatnou do 10 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti. Dle bodu 6. 3. smlouvy dojde v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů k zesplatnění úvěru, tj. jistiny, úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů řízení (dále jen „nová jistina úvěru“), které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Je-li žalovaná v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká jí dle bodu 6. 5. povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z dokladu , právnická osoba, o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne , datum, byla na bankovní účet žalované zaslána žalobkyní částka ve výši , částka, s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , který souhlasí s číslem smlouvy o úvěru.6. Dle předložených důkazů měla žalobkyně pro účely posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr k dispozici výpis z jejího bankovního účtu a dále prohlášení klienta, hodnocení klienta, výpisy SOLUS a NRKI. Z těchto listin vyplynulo, že celkové příjmy žalované v době poskytnutí úvěru činily , částka, a výdaje činily , částka, a k volné dispozici jí zbývala částka , částka, (po odečtení rezervy , částka, ).7. Po několika marných upomínkách k zaplacení nové jistiny úvěru, oznámila žalobkyně dopisem ze dne , datum, žalované, že došlo v souladu se smlouvou o úvěru k zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení žalované se splátkou o délce 65 dnů. Dne , datum, pak adresovala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, ve které ji vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., kterou soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) ve smyslu § 419 o. z. uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany.12. Soud se zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, z hlediska souladu smlouvy s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků, přičemž zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce či o úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.13. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní