39 C 138/2014 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 27. 11. 2013 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit mu částku 23.503,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že při kontrole provozovatele distribuční soustavy provedené dne 5. 3. 2012 bylo zjištěno, že žalovaná provádí neoprávněný odběr plynu na adrese [adresa]. V předchozím období byl do tohoto odběrného místa dodáván plyn energie na základě smlouvy. Dne 27. 9. 2012 byl učiněn na odběrném místě pokus o přerušení dodávky plynu, ten však nebyl úspěšný. Odběr byl ukončen až 5. 3. 2012. V souvislosti s neoprávněným odběrem má žalobce právo na náhradu škody spočívající v úhradě neoprávněně odebraného plynu, což v daném případě činí [číslo] m3 (s odkazem na § 59 odst. 1, písm. k) zákona č. 458/2000 Sb.) Žalobce v souvislosti se vzniklou škodou vystavil žalované dne 7. 3. 2013 fakturu na částku 23.503,94 Kč se splatností 21. 3. 2013, tato faktura uhrazena nebyla. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků ve stanovené lhůtě své stanovisko nevyjádřil, soud proto postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř., souhlas předpokládal a jednání ve věci nenařizoval. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. Dne 1. 10. 2012 bylo žalované dopisem oznámeno, že s ohledem na ukončení uzavřené smlouvy je od 27. 9. 2012 kvalifikován odběr plynu na adrese [adresa], žalovaná byla vyzvána ke zpřístupnění zařízení za účelem demontáže plynoměru. Odstoupení od smlouvy bylo žalované doručováno dne 3. 10. 2012. Již výzvou ze dne 6. 8. 2012 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných částek z uzavřené smlouvy o odběru plynu, byla upozorněna, že při nezaplacení bude smluvní vztah ukončen a dodávka plynu přerušena. Z protokolu o demontáži měřidla bylo zjištěno, že žalobce se opakovaně neúspěšně pokoušel demontovat plynoměr (28. 8. 2012, 10. 9. 2012). Dne 4. 3. 2014 byla pro uvedené odběrní místo uzavřena nová smlouva, při jejím uzavření byl osvědčen koncový stav plynoměru. Fakturou ze dne 7. 3. 2013 splatnou dne 21. 3. 2013 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 23.503,94 Kč za neoprávněný odběr plynu v době od 27. 9. 2012 do 5. 3. 2013. Korespondence se vždy vrátila jako nevyzvednutá v úložní době. Žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána, naposledy pak právním zástupcem žalobce dne 22. 10. 2013. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Podle § 74, odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, V daném případě má soud za prokázané, že nárok žalobce je zcela důvodný. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že do odběrného místa v nemovitosti ve vlastnictví žalované byl dodáván plyn, žalobci nebylo umožněno demontovat zařízení ani při ukončení řádně uzavřené smlouvy. I přes ukončení smluvního vztahu byl plyn i nadále odebírán, což bylo prokázáno stavem plynoměru při uzavření nové smlouvy na totéž odběrné místo. Soud tedy uzavírá, že má za prokázané, že žalovaná v období od 27. 9. 2012 do 5. 3. 2013 neoprávněně odebírala plyn bez řádně uzavřené smlouvy, způsobila tím žalobci škodu ve shora uvedené výši. Dále pak žalobce prokázal, že s výší škody žalovanou jednoznačně seznámil, a to doručením faktury, následně pak byly žalované ještě zasílány další upomínky. Soud tedy shledal nárok zcela důvodným a žalobě vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení jdoucího od data následujícího po splatnosti vystavené faktury. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení v celkové výši 8.260,50 Kč. Tato částka je tvořena dvěma úkony právní služby po 2.060 Kč, jedním úkonem v polovině sazby za [číslo], třemi paušálními náhradami po 300 Kč a DPH 21 %, vše podle vyhl.č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o zaplacený soudní poplatek ve výši 940 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.