19 C 141/2012 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobkyně se svým návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by právnímu předchůdci žalované, [anonymizováno] [právnická osoba], byla uložena povinnost odstranit přesah půdní nástavby domu [adresa] na st. [parcelní číslo] na domě [adresa] na st. [parcelní číslo], to vše v k. ú. [obec], část [ulice] předměstí, dále odstranit poškození komínu, a dále odstranit dešťový svod. Návrh byl odůvodněn tím, že na základě stavebního povolení právní předchůdce žalované na sousední nemovitosti, která je v jejím vlastnictví, realizoval nástavbu 4. NP a podkroví. Při realizaci v rozporu se stavebním povolením došlo k zásahu do sousední nemovitosti, která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a to bez jejího souhlasu. Při technické kontrole domu žalobkyní bylo zjištěno, že právní předchůdce žalované při realizaci stavby nedodržel projektovou dokumentaci. Došlo k ubourání komína náležejícího k domu ve vlastnictví žalobkyně, dále došlo k přesahu stavby realizované právním předchůdcem žalované na dům žalobkyně, a dále došlo v rozporu s projektovou dokumentací k umístění svodu dešťové vody do dešťového svodu přes dům žalobkyně. Žalobkyně se obrátila na stavební úřad s tím, že se jedná o neoprávněnou stavbu, ale bezvýsledně. Proto na ochranu svých práv podal žalobu. Z žaloby je patrno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem domu [adresa] - objekt bydlení na st. [parcelní číslo], na adrese [adresa žalobkyně]. Žalovaná, stejně jako její právní předchůdce je výlučným vlastníkem sousedního domu [adresa] na st. [parcelní číslo], na adrese [adresa žalobkyně]. Následně žalobkyně upřesnila svůj žalobní návrh, když v mezidobí došlo ze strany právního předchůdce žalované k odstranění svodu dešťové vody z domu žalobce, a o této otázce řízení bylo zastaveno na základě částečného zpětvzetí návrhu. Právní předchůdce žalované se k žalobě nepřipojil. Namítal, že se nejedná o neoprávněnou stavbu, když tato byla realizována dle schválené projektové dokumentace. Zároveň odkázal na uzavřenou dohodu o užívání společné zdi. V průběhu řízení došlo k založení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], současné žalované, kdy právní předchůdce žalované jako nepeněžitý vklad vložil do společnosti předmětnou nemovitost, jíž se předmětný spor týká. K návrhu žalované soud připustil změnu na straně žalované samostatným usnesením. Podle ustanovení § 127 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do [datum], vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. Podle ustanovení § 135c) odst. 1, 2 občanského zákoníku ve znění platném do [datum], zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. V dané věci bylo prokázáno, že [anonymizováno] [obec a číslo], odbor výstavby, majetku a dopravy, vydal dne [datum] stavební povolení na stavbu - Nástavba bytového domu [adresa žalobkyně]. Následně tento úřad vyzval právního předchůdce žalované, aby vzniklou situaci (zásah do domu žalobce) napravil a případné vzniklé škody uhradil, nebo aby vše uvedl do stavu dle pravomocného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace. Dále bylo prokázáno [anonymizováno] zprávou obch. [anonymizována tři slova]. s r. o., že objekt na adrese [obec] [ulice a číslo] nemá vlastní nosnou zeď. Ze zprávy dále vyplývá, že zeď nástavby tohoto domu byla postavena na nosné zdi sousedního domu, t. j. domu ve vlastnictví žalobkyně. Přesah činí na straně [anonymizováno] ulice 0,58 m, na straně ve dvoře 0,56 m. Dne [datum] byla uzavřena dohoda o společném užívání zdi. Z výpovědi zástupce žalované bylo zjištěno, že se zástupcem žalobkyně jednal ještě před zakoupením předmětného domu, kdy jednali o možné spolupráci, o záměru rekonstrukce i o směně pozemku, ke které následně došlo. S žalobkyní jednali o rekonstrukci domu a bylo mu sděleno, že je zde společná zeď, která je využívána oběma domy. Na základě jednání pak byla sepsána dohoda o využití společné zdi. V rámci stavebního řízení žalobkyně neměla žádných připomínek. Následně stavba byla realizována podle projektové dokumentace, která byla schválena stavebním úřadem. Žalobkyni bylo sděleno, že zeď bude zvýšena, do konce jí bylo sdělováno, že stavba bude vypadat stejně jako na druhé straně, neboť žalovaná byla vlastníkem domu z druhé strany. V průběhu realizace stavby jednatel žalobkyně byl několikrát na stavbě, žádné připomínky nevznesl. V podstatě každý krok byl s ním konzultován. V průběhu realizace stavby žádnou osobou námitky na stavebním úřadu podány nebyly. Následně, po dokončení stavby, před podáním žádosti o kolaudační řízení, zástupce žalované zjistil, že jsou ve spise stavebního úřadu podány námitky. Tyto námitky podala žalobkyně. [ulice] úřad reagoval na námitky tak, že vyzval právního předchůdce žalované k dohodě s žalobkyní. S žalobkyní se opakovaně pokoušeli dohodnout, ale nedošlo ani k vlastnímu jednání. Dále zástupce žalované uvedl, že k žádosti o vydání stavebního povolení nedokládali souhlas vlastníka sousední nemovitosti. Dle jeho názoru, výsledný stav po rekonstrukci souhlasí s projektovou dokumentací. Ohledně ubourání komína a zkrácení střechy, uzavřeli ústní dohodu za přítomnosti řady osob. S ohledem na předmět sporu soud k posouzení odborných otázek ve věci ustanovil znalce. Ze znaleckého posudku zpracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce] vyplývá, že schválená projektová dokumentace je nedostatečná a vykazuje vady. Nedostatečnost a vady jsou přímou příčinou vzniku předmětného sporu. Podmínky uvedené pod bodem 2 - 4 stavebního povolení nelze splnit pro rozpory mezi obsahem výkresů půdorysů nástavby, podkroví a střechy a obsahem výkresů obou pohledů. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že žalovaná si musela při realizaci stavby být vědoma toho, že část své stavby bude stavět na cizím pozemku. Nástavba nebyla provedena plně v souladu se schválenou projektovou dokumentací ani s vydaným stavebním povolením, a to především z důvodu neúplnosti a vadnosti projektové dokumentace. Z posudku je patrno, že obě strany si byly vědomy toho, že došlo k zásahu do vlastnického práva žalobkyně, když tato skutečnost je potvrzována ze strany žalobkyně podanou žalobou, ze strany žalované projektovou dokumentací, dohodou o společném užívání zdi, původními plány domu a zejména [anonymizováno] zprávou firny [anonymizováno] spol. s r. o.. Závěry znaleckého posudku znalec obhájil před soudem. Z jeho výpovědi je patrno, že podle předložené projektové dokumentace předložené ke stavebnímu řízení nebylo možné stavbu realizovat. Podmínky stanovené ve stavebním povolení nelze splnit dle předložené projektové dokumentace. Půdní vestavbu bylo možné realizovat bez zásahu do sporné společné zdi, ale s jiným konstrukčním řešením. Stavbu bylo možno realizovat bez zásahu do střechy, ale na druhé straně lze rovněž stavbu realizovat tak, aby byla založena nová zeď. Podmínky dané stavebním povolením nepřepokládaly změnu projektu. Pokud by měly být dodrženy podmínky dané stavebním povolením, muselo by dojít k úpravě projektové dokumentace. V současné době je evidentní, že stavba byla provedena podle půdorysu. V projektové dokumentaci je zásadní rozpor mezi půdorysem a pohledy. Poté, co rozhodnutí soudu I. stupně bylo zrušeno odvolacím soudem, soud zadal zpracování dodatku znaleckého posudku, a to ohledně ekonomičnosti případného odstranění stavby. Z posudku i vyjádření znalce bylo zjištěno, že lze uvést komínové těleso do původního stavu, a to za předpokladu, že štítová zeď bude posunuta mimo stavbu žalobkyně. Stávající štítová zeď by musela být posunuta při pohledu z ulice o cca 45 cm doleva. [ulice] zeď by zůstala však stejně vysoká a komínové těleso by muselo být upraveno tak, aby bylo funkční. Znalec uvedl, že je možné komínové těleso uvést do původního stavu, i když štítová zeď bude přesahovat. Pokud se týká nákladů na odstranění přesahu štítové zdi a opravu komínového tělesa, resp. uvedení do původního stavu, náklady včetně vyvložkování by činily cca [číslo] - Kč na dostavbu komínového tělesa a na vyvložkování cca 1 5.000 - Kč nadstavěné části. Posunutím štítové zdi, resp. odstraněním přesahu, by se zmenšila půdorysná plocha