28 C 320/2020-31 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 18. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 30 663,58 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou provozující distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Žalobkyně uvedla, že na odběrném místě [číslo] EAN [číslo] na adrese [adresa], že dle údajů informačního systému operátora trhu s elektřinou nebyl v tomto období k tomuto odběrnému místu přiřazen žádný dodavatel. Z tohoto důvodu byla distribuce elektřiny v daném odběrném místě za dané období kvalifikována jako neoprávněná distribuce dle ustanovení § 53 odst. 1 písm. d) energetického zákona. Tímto jednáním žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalobkyně dne 27. 6. 2018 žalovaného upozornila na neoprávněný odběr elektřiny. Žalobkyně dále uvedla, že dne 27. 11. 2017 byla na odběrném místě ukončena smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie, kdy mělo dojít současně k demontáži měřícího zařízení a přerušení dodávky, technikům se však nepodařilo provést demontáž a fyzicky přerušení dodávky na odběrném místě, jelikož nebylo přístupné. Nicméně k administrativnímu ukončení původní smlouvy i tak došlo ke dni 27. 11. 2017. Následně dne 29. 11. 2017 došlo k podání žádosti o uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie ze strany žalovaného, žalovaný se v čestném prohlášení přihlásil k užívání odběrného místa na základě nájemní smlouvy, z tohoto důvodu byl žalovaný považován za uživatele odběrného místa i po dobu, která předcházela skutečnému uzavření smlouvy, tj. od 28. 11. 2017 do 18. 12. 2017. V tomto období se jednalo o bezesmluvní odběr splňující parametry neoprávněného odběru. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 30 663,58 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě této částky, avšak bezúspěšně. 2.) Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3.) Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (i konkludentně). 4.) Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Dopisem ze dne 27. 6. 2018 žalobkyně fakturovala žalovanému náhrady za neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy za žalované období a žalovaný byl vyzýván k úhradě částky 30 663,58 Kč. Mezi žalovaným a obchodníkem [název práv. osoby] byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] dne 29. 11. 2007 k odběrnému místu na adrese [adresa]. Z nájemní smlouvy mezi [název práv. osoby] a žalovaným soud zjistil, že žalovaný byl nájemcem nemovitosti v místě odběrného místa, a to na základě smlouvy ze dne 18. 6. 2016, když nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Soud k důkazu taktéž provedl výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny vyhotovený žalobkyní. Z faktury vystavené dne 10. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky, a to nejpozději do 31. 8. 2018. Žalovaný byl taktéž vyzýván ze strany žalobkyně k úhradě neoprávněného odběru elektřiny dopisem ze dne 6. 8. 2018. Dále byl upomínán k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 10. 9. 2018 a předžalobní upomínkou ze dne 10. 10. 2018 a 21. 2. 2020. 5.) Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Podle § 55 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy, a to odběrem bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny při nesplnění platební povinnosti, vyplývající z náhrady škody způsobené právě neoprávněným odběrem elektřiny, která nebyla splněna ani po upozornění, a to na základě odběru měřeného měřícím zařízením, které však nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Dle ustanovení § 51 odst. 2 téhož zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje a žalobkyně v řízení prokázala, že jí vznikla škoda, která byla v příčinné souvislosti s chováním žalovaného, kterou způsobil tím, že neoprávněně odebíral elektřinu bez jakéhokoliv uzavřeného smluvního vztahu. Žalobkyně vyčíslila škodu součtem za neoprávněný odběr a náklady související na zjištění neoprávněného odběru, a to v celkové výši 30 663,58 Kč. Bylo případně na žalovaném, aby prokazoval opak, ale nestalo se tak. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení, když tento požadavek je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. 6.) O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyně jako plně procesně úspěšné přiznal plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 827 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 227 Kč a dále nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon uvedený v § 2 odst. 1 této vyhlášky. 7.) O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.