38 C 282/2020-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 473 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000,00 Kč a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 13.125,00 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2.683,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 3.830,00 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 6.612,00 Kč částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 469,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22.03.2018 tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 14.575,73 Kč a dlužný poplatek částku 9.897,27 Kč. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14.575,73 Kč dále úrokem ve výši 29,00 % od 22.03.2018, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 1.000,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 34.187,09 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce 2. uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 24.473,00 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 14.575,73 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3. 9.897,27 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 998,03 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.509,05 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.575,73 Kč od 15.06.2018 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.575,73 Kč od 15.06.2018 do zaplacení. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, doručováno mu bylo na adresu jeho trvalého bydliště fikcí v souladu s ust. § 45 a násl. o.s.ř. fikcí na adresu jeho trvalého bydliště. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 26.1.2017, jejím předmětem byla půjčka ve výši 15.000 Kč, za níž se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 13.125 Kč sestávající z úroku ve výši 2.683 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3.830 Kč a 6.612 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkem se tak zavázal uhradit 28.125 Kč formou 60 týdenních splátek po 469 Kč. Z předžalobní upomínky z 12.3.2020 vyplývá, že jí byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 36.535,65 Kč nejpozději do 19.3.2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že tuto uzavřela [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobce dne 14.6.2018. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 34.187,09 Kč do 10 dnů od doručení. Téhož dne bylo postoupení pohledávky žalovanému oznámeno. Touto upomínkou byl zároveň informován o postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce. Z podacího lístku soud zjistil, že tato zásilka byla odeslána k přepravě dne 13.7.2018. 7. Dle ust. § 2390 oz přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Dle ust. § 2392 oz při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Dle ust. § 2991 oz kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Dle ust. § 2394 oz bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 11. Po zhodnocení shora uvedeného skutkového stavu, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal vrátit zpět poskytnuté peněžní prostředky s tím, že se dále zavázal uhradit poplatek za poskytnutí půjčky přičemž výše tohoto poplatku byla sjednána ve výši 13 125 Kč za situace, kdy předmětem půjčky byla částka ve výši 15 000 Kč. Byť je tato platba označena jako souhrnný poplatek, soud dospěl k závěru, že fakticky představuje úroky, tedy formu platby za poskytnuté prostředky. Výše úroku však byla v daném případě sjednána nemravně za situace, kdy jeho výše činila 87,5 % půjčené částky. Soud dospěl k závěru, že ujednání o poplatku za zápůjčku od ostatního obsahu smlouvy nelze oddělit, neboť právní předchůdce žalobce bez jakýchkoliv pochybností peněžní prostředky jako půjčku poskytl žalované právě za účelem získání souhrnného poplatku (úroku). Pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy tak jako v tomto případě, pak toto nemravné a tudíž neplatné ujednání způsobuje neplatnost celého právního úkonu. Je zřejmé, že pokud by žalovaný smlouvu za podmínek stanovených právním předchůdcem žalobce neuzavřel, k poskytnutí zápůjčky s výrazně nižším úrokem by nedošlo, neboť se jednalo o adhezní smlouvu nepřipouštějící vyjednávání o jejím obsahu, již žalovaný mohl pouze uzavřít či odmítnout. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve výši poskytnuté půjčky, tedy ve výši 15 000 Kč. Za situace, kdy žalobce uvedl, že žalovaný uhradil celkem na svůj závazek 1 000 Kč, soud shledal odůvodněným nárok žalobce na zaplacení částky 14 000 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud proto žalobu ve zbytku zamítl včetně požadavku na úroky z prodlení vyjma těch, jež je žalovaný povinen zaplatit z dlužné částky dle ustanovení § 1970 o.z. z částky 14 000 Kč. Pohledávka z bezdůvodného obohacení v daném případě představuje pohledávku, jejíž splatnost s ohledem na absenci dohody týkající se splatnosti nebyla stanovena a žalovaný tak byl povinen plnit dluh ve lhůtě stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, jež zároveň obsahovalo výzvu k úhradě žalované pohledávky ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Žalovaný tedy nebyl povinen plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Jelikož žalobce neprokázal, že by žalovaný byl po předání peněžních prostředků vyzván k plnění dříve než prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky, tj. prostřednictvím výzvy, jež byla žalovanému zaslána spolu s oznámením o postoupení pohledávky dne [datum], jež byla předána k poštovní přepravě dne 13.7.2018, pak soud předpokládá, že tato výzva se nemohla dostat do dispozice žalovaného při obvyklém běhu věcí dříve, než 17.7.2018, splatnost tak nastala 10. dnem od doručení v souladu s lhůtou v upomínce stanovenou a dnem 28.7.2018 se tak žalovaný ocitl v prodlení.. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v č