14 C 176/2021-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou původně Okresnímu soudu Plzeň-sever dne [datum], žalobkyně uplatnila pohledávku v částce [částka] se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně, a to z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] od [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, pohledávku v částce [částka] a úrok ve výši 102,3 % ročně, a to z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] od [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka], k vyplacení úvěru došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši efektivní sazby 166,9 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 10. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2018, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení žalovaného. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích [příjmení] a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě těchto údajů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), na jehož základě bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil 18 splátek po [částka] ([částka]) v době od [datum] do [datum]. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy ve výši [částka] (smluvní pokuta [částka] za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, v tomto případě u splátky [číslo]), a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 2. smlouvy ve výši [částka] (náhrada [částka] za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, v tomto případě u splátky [číslo]). Nárok na smluvní pokutu a náhradu nákladů je splatný ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného došlo následně automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo k zesplatnění celého úvěru. V bodě 6. 5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne [datum] až do úplného zaplacení. Po zesplatnění žalovaný uhradil 5 splátek po [částka] ([částka]) v době od [datum] do [datum]. Žalovaný nadále dluží žalobkyni novou jistinu úvěru ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], náhradu nákladů ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, v tomto případě žalobkyně nárokuje smluvní pokutu k datu vyhotovení žaloby ve výši [částka], a dále úrok z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistiny úvěru, a to v nominální úrokové sazbě 102,3 % ročně. Výše úroku je limitována na 120 % částky nové jistiny úvěru, tedy na [částka]. Z nové jistiny úvěru a smluvní pokuty v celkové výši [částka] žalobkyně nárokuje také zákonný úrok z prodlení, a to až od data vyhotovení žaloby. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Soud ve věci provedl důkaz předloženými listinami a zjistil z nich skutečnosti, které plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně, o nichž ostatně nebylo sporu. Nárok žalobkyně je ovšem důvodný jen částečně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud se z vlastní povinnosti zabýval úvahou, zda je uvedená smlouva platná. Při tom soud přihlédl k částce [částka], která byla žalovanému poskytnuta, a částce [částka], kterou se žalovaný zavázal celkem splatit v 24 měsíčních splátkách při úrokové sazbě 102,3 % ročně. Smlouva o úvěru za daných podmínek je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ust. § 588 o. z. Úrok je pojmovým znakem smlouvy o úvěru, úrok ovšem musí být přiměřený, což platí zejména ve spotřebitelských vztazích. Podle ustálené judikatury jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou, kterou obvykle uplatňují banky při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úroková sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Tak je tomu i v daném případě. Jestliže obvyklá úroková sazba bank v případě úvěrů na spotřebu dle časových řad [příjmení] evidovaných Českou národní bankou v období srpna 2018 činila 8,47 % ročně, pak sazba 102,3 % ročně představuje dvanáctinásobek obvyklé sazby, jde tedy o smluvní podmínky zcela zjevně nemravné a drakonické. 4. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Žalovaný tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijal a dosud nesplatil. Žalovaný přijal sumu [částka] a dosud zaplatil [částka]. Žalovaný tak svou povinnost splnil, a to dokonce více jak dvojnásobně. Z titulu žalobního nároku proto nelze žalovanému uložit žádnou další povinnost, soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 5. Žalovaný byl v řízení úspěšný, náklady řízení mu však nevznikly, neboť v řízení byl nečinný, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.