14 C 256/2021-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], žalobkyně uplatnila pohledávku z titulu ceny za sdružené služby dodávky elektřiny a z titulu smluvní pokuty. Žaloba je odůvodněna tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Sdružené služby dodávky elektřiny žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol] na celkové množství odebrané elektřiny 0,592 MWh v období od [datum] do [datum] v částce [částka] se splatností [datum]. Uvedená částka nebyla uhrazena. Následně na základě informací o množství spotřeby od provozovatele distribuční soustavy musela být uvedená faktura opravena daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum], kterým byla předchozí faktura nahrazena a kterým žalobkyně za shodné období vyúčtovala žalované sdružené služby dodávky elektřiny v množství 1,546 MWh v částce [částka] se splatností [datum]. V této faktuře žalobkyně vyúčtovala cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení se zaplacením záloh za leden 2020 a únor 2020, a dále zúčtovala zaplacené zálohy ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 15 měsíců od data [datum] s možností automatické prolongace smlouvy. Dne [datum] žalobkyně ukončila dodávku elektřiny z důvodu porušení platebních povinností žalované, konkrétně pro nezaplacení záloh za měsíce leden a únor 2020. Na možnost ukončení dodávky byla žalovaná upozorněna upomínkou ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované. Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší svou platební povinnost, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu fakturou VS [číslo] ze dne [datum] v částce [částka] (za dobu od dubna 2020 do února 2021, tedy za 10 měsíců po [částka]) se splatností [datum]. Žalovaná dluh neuhradila ani po upomínce ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listin zjistil skutečnosti, které plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaná neuplatnila žádnou obranu. Nárok žalobkyně je důvodný. Povinnost žalované zaplatit cenu za dodávku elektřiny vyplývá z ust. § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Protože se žalovaná dostala do prodlení, podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty dle ust. § 2048 o. z. Soud žalobě vyhověl a lhůtu k plnění určil v běžné délce dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna za zastoupení advokátem podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka]) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky ve výši [částka] (dva úkony po [částka]). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty. 5. Náklady zastoupení advokátem soud neurčil v plné výši dle ust. § 7 advokátního tarifu, jak žalobkyně navrhovala, nýbrž podle ust. § 14b advokátního tarifu, neboť žaloba v dané věci je opětovně typickým formulářovým návrhem ustáleného a zobecněného vzoru, který je pouze vyplněn údaji databázového charakteru a zjevně nepředstavuje výsledek individuálního odborného úsilí, a to bez ohledu na to, že je v něm uplatněno typově několik rozdílných nároků. Otázka, jaké nároky žalobkyně zahrne do jednoho vyúčtování a jaké nároky uplatní v soudním řízení, je jen věcí jejího obchodního rozhodnutí. Již v minulosti žalobkyně v obdobných návrzích uváděla, že zákazníkům účtuje nároky, které žalobou neuplatňuje, a již tehdy soud přiznával za řízení odměnu dle ust. § 14b advokátního tarifu. Pokud se na obchodní politice žalobkyně v tomto směru něco změnilo, na žalobách samotných se mnoho nezměnilo. Žalobkyně stále užívá zobecněné vzory pro jednotlivé dluhy nároků a typy vyúčtování, které pouze jednotlivě vyplňuje, nejspíš s pomocí počítačové automatizace. Návrhy vykazují stále stejnou podobu a formulace, bez ohledu na osobu zástupce. Pokud by žalobkyně vycházela z teze, že žaloby jsou nyní složitější, pak soud musí konstatovat, že složité je především tyto návrhy číst a orientovat se v nich, neboť návrhy jsou uzpůsobeny především snadnému vyplňování a administraci při jejich sestavování, nikoli snadnému čtení a rychlé orientaci a logičnosti textu, která by vynikla teprve tehdy, pokud by z návrhu bylo již na první pohled zřejmé, že mu někdo věnoval individuální odborné úsilí a že nejde jen o výsledek běžné administrativní činnosti.