17 C 244/2020-62 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobce ve své žalobě uvedl, že je vlastníkem podílu o velikosti [číslo] na nemovitostech v k. ú. [obec], na adrese [ulice a číslo], a to pozemků [parcelní číslo] a p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa]. Žalovaný ad 1) byl vlastníkem podílu o velikosti [číslo] na těchto nemovitostech, žalovaná ad 3) byla vlastnicí podílu o velikosti [číslo] na těchto nemovitostech a žalovaná ad 2) nebyla nikdy vlastnicí podílu na těchto nemovitostech. Žalovaný ad 1) a ad 2) s žalovanou ad 3) uzavřeli smlouvu o koupi podílu žalované ad 3), což žalobce zjistil dne 30. 3. 2020 nahlédnutím do katastru nemovitostí a [stát. instituce] spolu s vedlejší účastnicí informoval o porušení jejich předkupního práva. Kupní smlouvu uzavřenou mezi žalovanými považuje žalobce za neplatnou a domáhá se tak určení této neplatnosti. Žalobce dále v žalobě, označené krom jiného jako žaloba na nahrazení projevu vůle, se původně domáhal přikázání podílu o velikosti [číslo] žalované ad 3) ve svůj prospěch za náhradu, a dále se domáhal přikázání podílu žalované ad 3) prospěch žalovaných ad 1) a ad 2) za náhradu. Po poučení soudem před zahájením jednání žalobce žalobu změnil a domáhal se nadále určení, že žalovaná ad 3) je vlastnicí podílu o velikosti [číslo] na předmětných nemovitostech. 2 Žalovaní ad 1) a ad 2) ve svém vyjádření k žalobě uvedli, že k převodu předmětného podílu na nemovitosti skutečně došlo, nicméně jednalo se o převod mezi osobami blízkými a zákonné předkupní právo se tak v tomto případě neaplikovalo. Žalovaní spolu udržují trvalé styky, chovají se k sobě jako k rodině, a tento svůj výjimečný vztah stvrdili i v notářském zápise ze dne 28. 5. 2020. Žalobci je známo, že žalovaní jsou osobami blízkými. Dále upozornil na to, že nárok na přikázání podílu do výlučného vlastnictví žalobce je nevykonatelný. 3 Vedlejší účastnice na straně žalobce uvedla, že není pravdou, že by žalovaná ad 3) byla tetou žalovaného ad 1), tedy osobou blízkou, jelikož žalovaná ad 3) je tetou žalobce a vedlejší účastnice, a žalovaní nemají žádného společného předka, jelikož žalovaná ad 3) se do rodiny přivdala. Žalovaná ad 3) tak není osobou blízkou žalovaných ad 1) a ad 2) a předkupní právo vedlejší účastnice tak bylo porušeno. 4 Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 27. 3. 2020 byla uzavřena kupní smlouva, kterou žalovaná ad 3) prodala žalovaným ad 1) a 2) svůj podíl o velikosti [číslo] na předmětných nemovitostech. Dle sdělení prvých dvou žalovaných činila kupní cena za převáděný podíl 3.300.000 Kč, a jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, žalobce je vlastníkem podílu o velikosti [číslo] na předmětných nemovitostech, vedlejší účastnice má podíl na těchto nemovitostech o velikosti [číslo] a žalovaný ad 1) a žalovaná ad 2) mají ve společném jmění manželů podíl o velikosti [číslo] na zmíněných nemovitostech. 5 Podle § 2144 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném ke dni 27. 3. 2020 (dále jen„ OZ“), je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl. Podle § 1124 odst. 1, věty prvé OZ převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. 6 Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba není ani v jednom ze svých bodů důvodná. Žalobce se jednak domáhal určení neplatnosti uzavřené kupní smlouvy mezi žalovanými. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavost právního zájmu u žaloby na určení neplatnosti kupní smlouvy lze shledat tam, kdy takový výrok soudu o určení neplatnosti právního jednání by bez dalšího rozhodl o sporném právu mezi stranami (typicky v takových případech, kdy vlastnické právo ještě není vloženo do katastru nemovitostí a rozsudek soudu, kterým vysloví neplatnost převodní smlouvy, slouží jako nástroj pro to, aby vkladové řízení nebylo úspěšně dokončeno). Cílem žalobce, který by nadobro vyřešil předmětný spor, bylo nabýt podíl, který mu jako spoluvlastníkovi nebyl 3. žalovanou nabídnut ke koupi. Pouhé vyslovení neplatnosti převodní smlouvy (byla-li by vůbec shledána neplatnou) by tak žalobci nabytí předmětného podílu nezpůsobilo. Naopak naléhavost právního zájmu tedy nelze shledat tam, kde posouzení otázky platnosti či neplatnosti smlouvy slouží pouze pro vyřešení předběžné otázky a nikoli sporu jako celku. V daném případě je však zapotřebí zdůraznit, že obcházení předkupního práva podílového spoluvlastníka uzavřením kupní smlouvy není právním jednáním neplatným, ale jedná se o porušení povinnosti spoluvlastníka nabídnout věc předkupníkovi podle § 2140 odst. 1 OZ. S porušením této povinnosti pak zákon v § 2144 odst. 1 OZ spojuje nikoli neplatnost takového právního jednání, ale oprávnění předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl. Předmětná smlouva tak nemohla být shledána neplatnou a pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení tak žaloba v této části nemohla být úspěšná. Žalobce se dále svou žalobou po její změně domáhal určení, že žalovaná ad 3) je vlastnicí podílu o velikosti [číslo] na předmětných nemovitostech, který převedla žalovaným ad 1) a ad 2). Jelikož, jak již bylo shora uvedeno, zákon nespojuje s porušením předkupního práva neplatnost jednání, kterým bylo předkupní právo porušeno, ani uplatněním předkupního práva nedochází k znovuobnovení vlastnictví původního spoluvlastníka k převáděnému podílu, nemohl být žalobce ani s touto částí žaloby úspěšný. Důsledky z porušení předkupního práva totiž neplynou pro původního spoluvlastníka podílu, leč pouze pro nabyvatele převáděného podílu, po němž se ve smyslu § 2144 odst. 1 OZ může předkupník domáhat, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl. Žalobce se však svou žalobou nedomáhal převodu nabytého podílu po prvních dvou žalovaných žalobou o nahrazení projevu vůle (v níž by musel precizovat obsah kupní smlouvy, k jejímuž uzavření má být projev prodávajících nahrazen), ale domáhal se pouze určení, že žalovaná ad 3) je stále vlastnicí převedeného podílu. Jelikož žalovaná ad 3) již pozbyla své vlastnictví k převedenému podílu, nemohl být žalobce se svou žalobou úspěšný ani v této části. 7 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalovaným náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byli ve věci zcela úspěšní. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 8 úkonů právní služby po 2.000 Kč v souladu s § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bod 5. ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu (v případě žaloby na určení neplatnosti kupní smlouvy) a po 17.200 Kč (v případě žaloby na určení, že žalovaná ad 3) je vlastnicí převáděného podílu v hodnotě 3.300.000 Kč) v souladu s § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu (jednalo se o 2 úkony v podobě převzetí věci a účasti u jednání za všechny tři žalované a dále 1 úkon v podobě vyjádření k žalobě, který byl učiněn pouze za prvé dva žalované), náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH ve výši 21 % ze všech zmíněných částek. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalobce a vedlejší účastnice na straně žalobce povinni náklady zaplatit k rukám zástupce žalovaných. S ohledem k tomu, že odpovědnost za výsledek řízení je mezi účastníkem a vedlejším účastníkem, který jej podporuje, solidární, byla povinnost k náhradě nákladů řízení uložena solidárně jak žalobci, tak vedlejší účastnici, která stála na jeho straně.