18 C 214/2021-26 — Okresní soud Plzeň-město

1.Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7.5.2021 domáhal proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 23 374 Kč s přísl. a nahradit mu náklady řízení. Svou žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – dům [adresa] na adrese [adresa žalované], nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] u katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], pro katastrální území [obec] a [územní celek]. Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovanou nájemní smlouvy č. [rok] [číslo], jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] s přísl., který se nachází v I. NP v domě [adresa] v [obec], na adrese [adresa], že pokud pronajímatel neoznámí nájemci písemně do 30ti dnů přede dnem ukončení nájmu, že trvá na ukončení nájemní smlouvy, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně, přičemž se nájem obnovuje vždy na dobu 6 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Žalobce dal žalované výpověď z nájmu bytu v souladu s ust. § 2291 obč. zákoníku, neboť žalovaná zvlášť závažným způsobem porušovala své povinnosti vyplývající z nájmu tím, že nezaplatila nájemné a zálohy na služby ve výši přesahující trojnásobek měsíčního nájemného a nákladů na služby. Nájem tak skončil doručením výpovědi žalované, a to ke dni 19. 12. 2017. Po skončení nájmu předala žalovaná byt až dne 20. 4. 2018. Jelikož žalovaná užívala byt i po skončení nájmu, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatila a žalobci tak vzniklo právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, a to za obd. od 20. 12. 2017 do 20. 4. 2018. Touto žalobou se přitom žalobce domáhá po žalované úhrady vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 23 374 Kč, které bylo splatné dne 31. 8. 2019. Uvedenou částku neuhradila žalovaná ani přes výzvu žalobce. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to výpisu z KN, nájemní smlouvy, výpovědi z nájmu bytu vč. dodejky, protokolu o převzetí bytu, konta plateb za období od 1. 1. 2017 do 22. 4. 2021, nevyrovnaných předpisů ke dni 22. 4. 2021, vyúčtování služeb za rok 2018 vč. doručenky, předžalobní výzvy vč. doručenky, vzal soud za zjištěné skutkové okolnosti tvrzené žalobce v podané žalobě. <i>5. Dle ust. § 2291 obč. zákoníku v rozhodném znění, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.</i> <i>6. Dle ust. § 2295 obč. zákoníku v rozhodném znění, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>7. Dle ust. § 2991 odst. 1 obč. zákoníku v rozh. znění, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>8. Dle ust. § 2991 odst. 2 obč. zákoníku v rozh. znění, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl, když vzal za prokázané, že po ukončení nájemního poměru mezi účastníky, založeného platně uzavřenou nájemní smlouvou ze dne [datum], ukončenou řádně výpovědí v souladu s ust. § 2291 NOZ, žalovaná nadále bez právního důvodu užívala předmětný byt, čímž se na úkor žalobce ve smyslu ust. § 2295 NOZ ve spojení s ust. § 2991 odst. 1 a 2 NOZ bezdůvodně obohatila, mj. i spotřebováním služeb spojených s užíváním předmětného bytu. Pokud tedy ve lhůtě splatnosti žalobci neuhradila vyúčtování služeb za rok 2018 v částce 23 374 Kč, je nutno tuto částku považovat za bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce. Soud proto žalobě vyhověl a to jak co do částky představující bezdůvodné obohacení, tak co do jejího příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení, na který vznikl žalobci nárok dle ust. § 1970 NOZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta pro zaplacení byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu plně úspěšný, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud žalobci však přiznal, co se týče náhrady nákladů řízení, pouze částku odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 936 Kč, neboť nebylo důvodu přiznat žalobci náhradu nákladů za právní zastoupení, když statutární města jsou dostatečně materiálně a personálně vybavena, aby byla schopna hájit svá práva i bez zastoupení advokátem. Soud podotýká, že i statutární město Plzeň má svůj odbor právní a legislativní. V daném případě nebyl prokázán opak, proto náklady statutárního města na zastoupení advokátem soud neshledal jako náklady účelně vynaložené a s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 2077/14, které následně odkazuje i na nálezy I. ÚS 2929/07, I. ÚS 1452/09 a IV. ÚS 1087/09, včetně III. ÚS 2984/09, pak náklady řízení za právní zastoupení advokátem nepřiznal. Lhůta k plnění byla i zde stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.