20 C 177/2021-53 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 8. 7. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 17 790 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že kupní smlouvou podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni 31. 7. 2016 (dále též jen„ SPÚ“) žalobkyně jako prodávající převedla do vlastnictví žalovaného pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] za částku 4 120 Kč. Kupní cena pozemku byla stanovena na základě znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že revizním znaleckým posudkem č. [anonymizováno] [číslo] zpracovaného [anonymizováno 6 slov] [obec] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec] bylo zjištěno, že shora uvedený posudek není správný a převáděný pozemek má hodnotu 21 910 Kč, domáhá se žalobkyně po žalovaném rozdílu obvyklé ceny stanovené revizním znaleckým posudkem a zaplacené kupní ceny po žalovaném jako bezdůvodné obohacení. Odkázala na použitelnost judikatury Nejvyššího soudu ČR, týkající se převodu náhradních pozemků v rámci restitučních nároků a uváděla, že i v projednávaném případě nebyla kupní smlouva projevem svobodné vůle smluvních stran, nýbrž realizací zákonem stanovené povinnosti převést na oprávněnou osobu pozemek v ceně obvyklé. Vzhledem k vadám znaleckého posudku, na základě kterého byla stanovena kupní cena a vzhledem k uváděné judikatuře reprezentované např. rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, č.j.: 28 Cdo 1623/2019, se domáhá po žalovaném bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí v celém rozsahu. Odmítl aplikovatelnost judikatury Nejvyššího soudu vztahující se na restituční nároky. Uvedl, že pozemek byl převeden na základě platné kupní smlouvy. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, které konstatuje, že bezdůvodné obohacení lze získat jen tam, kde vůbec žádný právní důvod není dán, anebo původní právní důvod odpadl. O to se v daném případě nejedná (25 Cdo 2422/99). Žalovaný ve svém podání ze dne 13. 7. 2021 namítl promlčení uplatněného nároku. 3. Z kupní smlouvy [číslo] ze dne 15. 6. 2017 soud zjistil, že touto smlouvou převedla žalobkyně na žalovaného pozemek parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí] a to podle § 10 odst. 3 SPÚ a to za částku 4 120 Kč. Kupní cena byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy. Cena převáděného pozemku byla stanovena znaleckým posudkem [číslo] vypracovaného [jméno] [příjmení], znalcem v oboru ekonomika, projektování a stavebnictví, odvětví ceny a odhady. Objednatelem posudku byla žalobkyně (znalecký posudek a jeho doplněk ze dne 25. 1. 2017, nesporné). Z revizního znaleckého posudku č. [anonymizováno] [číslo] vypracovaného dne 11. 6. 2019 [anonymizováno 7 slov] – [jméno] [příjmení], soud zjistil, že znalecký posudek [číslo] včetně dodatku [číslo] nebyl zpracován správně ani z metodického ani z věcného hlediska. Je nepřezkoumatelný, je použita nevhodná metodika a zjištěné záběry nemohou správně indikovat znalecký úkol posudku, tedy zjištění ceny obvyklé. Výsledná indikace obvyklé ceny je od indikace revizním znaleckým posudkem odchýlena o 500 %. Revizní znalecký posudek neobsahoval stanovení obvyklé ceny pozemku parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí]. 4. Vzhledem k právnímu posouzení soud neučinil žádná rozhodná skutková zjištění z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 4. 1. 2021. Soud také zamítl návrh žalobkyně na provedení doplňku revizního znaleckého posudku ke stanovení obvyklé ceny předmětného pozemku ke dni jeho převodu. Ačkoliv z revizního znaleckého posudku nevyplývá určení přesné ceny předmětného pozemku, soud nepřistoupil k provedení doplňku tohoto znaleckého posudku z toho důvodu, že jak bude uvedeno níže, považuje nárok žalobkyně za nedůvodný, nikoli ze skutkových, ale z právních důvodů. <i>5. Podle § 10 odst. 3 SPÚ na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí, a) zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku, nebo b) zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem.</i> <i>6. Podle § 10b odst. 1 SPÚ na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí převede Státní pozemkový úřad tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku.</i> <i>7. Podle § 14 odst. 1 SPÚ pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci a související majetek, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou3.</i> <i>8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> 9. Soud na základě shora učiněných skutkových zjištění a po právním posouzení dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Kupní smlouva na pozemek ze dne 15. 6. 2017 byla uzavřena platně v souladu s ust. § 2079 a násl. občanského zákoníku. V souladu s § 2128 a § 560 občanského zákoníku byla uzavřena písemně a byla zcela určitě sjednána kupní cena. Mezi stranami bylo učiněno za nesporné, že kupní cena byla stanovena znaleckým posudkem, jehož objednatelem byla žalobkyně a žalovaný neměl možnost do obsahu kupní smlouvy zasahovat. Jednalo se o smlouvu typovou, uzavíranou s více uživateli zahrádkářských pozemků v zahrádkářské kolonii. Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně o aplikovatelnosti závěrům Nejvyššího soudu ČR týkajících se převodu náhradních pozemků v restitučním řízení a bezdůvodného obohacení v případě převodu pozemku ve vyšší hodnotě, než na který měl oprávněný nárok (28 Cdo 1623/2019). V projednávané věci je nutno akcentovat soukromoprávní charakter kupní smlouvy, která byla sjednána platně v souladu s citovanou právní úpravou, když žalobkyně ani nenamítala její neplatnost. Pokud by soud připustil argumentaci žalobkyně, bylo by zcela popřeno svobodné rozhodnutí žalovaného k uzavření kupní smlouvy dne 15. 6. 2017 a bylo by nepřípustně zasaženo do jeho právní jistoty. Není jisté, zda by žalovaný kupní smlouvu v případě jinak stanovené kupní ceny uzavřel. V dané věci to byla žalobkyně, která v souladu s § 14 SPÚ měla povinnost zjistit a skutečně zjišťovala obvyklou cenu pozemků, která byla v daném čase zjištěna znaleckým posudkem. Lze tedy konstatovat, že pokud zaměstnanci žalobkyně přistoupili na stanovenou cenu dle znaleckého posudku, neměli proti němu v dané době žádné výhrady, nemohla by žalobkyně podle § 579 odst. 1 občanského zákoníku v tuto chvíli ani namítnout neplatnost ujednání o kupní ceně, když tuto neplatnost v zásadě sama způsobila. Pokud tedy žalobkyně namítala, že z důvodu nesprávně zjištěné obvyklé ceny pozemku je z tohoto důvodu kupní smlouva v rozporu se zákonem č. 503/2012 Sb. a má proto právo na vydání bezdůvodného obohacení, jedná se o stav, který vyvolali její zaměstnanci, resp. nad ním měli kontrolu a z takovéhoto jednání by neměla na úkor žalovaného dále těžit (k tomu srovnej § 6 odst. 2 občanského zákoníku). Soud tedy nedovodil bezdůvodné obohacení žalovaného, když nabytí předmětného pozemku se opírá o platnou kupní smlouvu, není tudíž nespravedlivé a tento právní titul ani následně neodpadl. Osobou, která v daném případě pochybila a je případně odpovědná za újmu způsobenou žalobkyni je soudní znalec [jméno] [příjmení], autor znaleckého posudku [číslo] na jehož základě byla stanovena kupní cena předmětného pozemku. 10. Soud se mimo jiné zabýval také vznesenou námitkou promlčení ze strany žalovaného, nicméně ten po výzvě soudu podle § 118a odst. 1 a 3 nedoplnil tvrzení ani neoznačil důkazy o tom, kdy podle něj v daném případě počala běžet promlčecí lhůta. Žalovaný na toto poučení rezignoval a netvrdil ani nedokazoval počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 627,30 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 790 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý