28 C 208/2021-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 7 570 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne 4. 8. 2017 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně ověřil schopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně uvedla, že na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně uhradit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně sjednaném v čl. 1 smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč počínaje 11. 8. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 14. 9. 2018. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, právní předchůdce žalobkyně měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 14. 9. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 599,83 Kč ode dne 15. 9. 2018 až do zaplacení, dále úrokem ve výši 23,66 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila částku 5 350 Kč Poslední platbu učinila 11. 11. 2019. Po dni postoupení pohledávky uhradila ještě částku 1 000 Kč. Žalobkyně tak požadovala po žalované zaplacení částky 7 570 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 599,83 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 970,17 Kč, dále kapitalizované úroky ve výši 3 717,30 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 402,48 Kč, dále úrok ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny od 19. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny jdoucí od 19. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 4. 8. 2017 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta peněžní hotovost ve výši 8 000 Kč při podpisu smlouvy. Doba trvání byla uzavřena na 58 týdnů, úroková sazba byla stanovena ve výši 23,72 % ročně. Žalovaná svým podpisem výslovně potvrdila, že má zájem o službu hotovostní inkaso splátek, kdy svůj požadavek smluvně stvrdila nad rámec klasického podpisu smlouvy. Poplatek za hotovostní inkaso splátek činil 3 200 Kč, dále se žalovaná zavázala uhradit úrok ve výši 1 120 Kč a poplatek ve výši 1 600 Kč Celkem tak částku 13 920 Kč a to formou 58 týdenních splátek po 240 Kč, přičemž RPSN byla stanovena ve výši 195 %. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované, což vyplynulo z karty zákazníka ze dne 4. 8. 2017. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná řádně a včas splátky nehradila, když uhradila pouze částku 5 350 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019). Z tvrzení žalobkyně má soud dále za prokázané, že po postoupení pohledávky uhradila žalovaná částku 1 000 Kč. Bylo případně na žalované, aby prokazovala opak, ale nestalo se tak. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby v rámci předžalobní upomínky. 5. Po právním zhodnocení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně sjednána spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Soud uvádí, že si je vědom toho, že při poskytnutí zápůjčky ve výši 8 000 Kč se žalovaná zavázala taktéž uhradit částku 5 920 Kč, když s ohledem na tuto skutečnost se soud zabýval tím, zda v obsahu smlouvy lze spatřovat ujednání, které by bylo v rozporu s dobrými mravy. Co se týče sjednané výše úroků a poplatků sjednaných ve smlouvě o zápůjčce, pokud byly sjednány úroky ve výši 1 120 Kč, jistiny ve výši 8 000 Kč, když byly sjednány na dobu přesahující jeden rok, neboť mělo být hrazeno v 58 týdenních splátkách, jedná se o úrokovou míru, která odpovídá obvyklé úrokové míře v době uzavření smlouvy. V daném případě je nutno zdůraznit, že se jednalo o úvěr poskytnutý nebankovní institucí, tudíž riziko bez poskytnutí zápůjčky bylo vyšší než u klasické bankovní půjčky, která by ve většině případů ani poskytnuta nebyla. K tomu soud přihlédnul zejména ve vztahu k sjednanému poplatku ve výši 1 600 Kč, soud takto sjednaný administrativní poplatek považuje ještě za přiměřený s odkazem, že se jedná o typ rizikové zápůjčky bez zajištění. K poplatku ve výši 3 200 Kč představující hotovostní inkaso splátek, soud uvádí, že ačkoliv jeho výše je poměrně vysoká, nutno je přihlédnout k tomu, že žalovaná byla na výši tohoto poplatku výslovně upozorněna a bylo pouze na ní, zda si tuto doplňkovou službu zvolí či nikoliv. Ze smlouvy vyplynulo, že žalovaná výslovně svůj požadavek nad rámec svého podpisu na konci smlouvy svým dalším podpisem stvrdila. Je tak zřejmé, že žalovaná dobrovolně přistoupila k tomu, aby jí tato doplňková služba i za tuto cenu byla poskytována. Nadto soud uvádí, že pokud zaměstnanec právního předchůdce žalobkyně se měl každý týden dostavit do bydliště žalované za účelem vybrání sjednané splátky, pak zcela jistě došlo k značnému navýšení nákladů zápůjčky a žalovaná byla s těmito při podpisu smlouvy bez jakýchkoliv pochybností srozuměna. Jako nedůvodný však soud shledal požadavek žalobkyně na zaplacení částky 1 711 Kč, představující neuhrazený dlužný poplatek, když z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila celkem částku 6 350 Kč, tato částka odpovídá cca 27 splátkám. Je tak zřejmé, že k realizaci inkasní služby nedošlo v plném rozsahu ve vztahu k sjednaným 58 týdenním splátkám, ale pouze ve vztahu k 27 týdenním splátkám. Soud tak rozdíl mezi sjednaným inkasem a mezi skutečně uskutečněným výběrem splátky v hotovosti jako ve výši 1 711 Kč jako nedůvodný zamítl. Soud dále nevyhověl požadavku žalobkyně ohledně úroku ve výši 23,66 % ročně v kapitalizované formě a dále jdoucího od 19. 1. 2021 do zaplacení, kdy z obsahu smlouvy jednoznačně vyplynulo, jaká výsledná částka bude ze strany žalované právnímu předchůdci žalobkyně uhrazena a jednoznačně byla vyčíslena i částka úroku za půjčení peněz ve výši 1 120 Kč. Pokud žalobkyně žádá zaplacení dalšího úroku ve výši 23,72 % ročně, pak soud má za to, že se jedná o ujednání, které je v rozporu s ujednáním ohledně výše úroků v dané výši a soud musí přihlédnout k ujednání, které je pro žalovanou, jako spotřebitele, příznivější. Soud proto s ohledem na tento závěr v části úroku v sazbě 23,66 % ročně zamítl. Soud dále zamítl požadavek žalobkyně na zákonný úrok z částky 740 Kč jdoucím od 19. 1. 2021 do zaplacení, kdy s ohledem na shora uvedené závěry bylo nutné platbu ve výši 1000 Kč částečně co do částky 740 Kč zohlednit v přiznané jistině a úroku z prodlení s tím souvisejícím. 6. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutá poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud přiznal žalobci právo na náhradu 27,3 % účelně vynaložených nákladů řízení (nutno zohlednit i požadované a přiznané příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). Náklady spočívají v soudním poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hod