28 C 237/2020-25 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 21. 8. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 6 978 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému byla ve Fakultní nemocnici [obec] poskytnuta zdravotní péče dne 7. 5. 2019, žalovaný nebyl v období, kdy mu byla péče poskytnuta, zdravotně pojištěn a je proto povinen poskytnutou péči uhradit z vlastních prostředků. Za poskytnutou zdravotní péči byla žalovanému vystavena faktura [číslo] znějící na částku 6 978 Kč se splatností dne 16. 8. 2019. Žalovaný tuto fakturu neuhradil ani poté, co byl ze strany žalobce k jejímu uhrazení upomínán. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobce obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak (faktura včetně přílohy, upomínka, výpis z klinického informačního systému). Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách v jejich poskytování, je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytnutou cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, kterému byly poskytnuty s jeho souhlasem. 6. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl ve shora uvedeném období hospitalizován u žalobce, za poskytnutou péči mu byla vystavena faktura v celkové výši 6 978 Kč s tím, že žalovaný vzal na vědomí to, že s ohledem na to, že nebyl zdravotně pojištěn, musí fakturu uhradit ze svých vlastních prostředků. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani poté, co byl ze strany žalobce k jejímu uhrazení upomínán. Tím, že žalovaný řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, pak soud shledal důvodným taktéž požadavek žalobce co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobce jako plně úspěšný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení, žalobce, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem ve smyslu ustanovení § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši svých hotových výdajů, pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále dvou úkonů právní služby po 100 Kč dle § 1 a § 2 odst. 2 vyhlášky 254/2015 Sb. (předžalobní upomínka, podání žaloby ve věci samé). 8. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 o. s. ř.