28 C 273/2021-18 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 7. 2021 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 96 214,78 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela dne 8. 7. 2019 se žalovanou smlouvu o rychlé půjčce [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 15,99% ročně a dalšími poplatky dle smlouvy a Ceníku. Žalovaná úvěr nesplácela dle smluvních podmínek, když nezasílala splátky řádně a včas, z tohoto důvodu společnost [právnická osoba] přistoupila dne 26. 10. 2020 k zesplatnění úvěru. Dne 30. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s.. Dne 7. 1. 2021 došlo následně k postoupení pohledávky ze [právnická osoba] a.s. na žalobkyni. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 96 214,78 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 10 854,15 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 728,59 Kč. Předmětnou dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes písemnou výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 8. 7. 2019 uzavřena smlouva o Rychlé půjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úrokem ve výši 5,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 070 Kč. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, proto banka úvěr zesplatnila ke dni 26. 10. 2020 (tvrzení žalobkyně, prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 12. 2020 má za soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s. a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2021 má soud za prokázané, že pohledávka byla postoupena ze [právnická osoba] a.s. na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 25. 1. 2021 včetně podacího archu, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2021 včetně podacího archu). 5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr, a to včetně úroků. Žalovaná tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnila, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky, i nárok na zaplacení smluvního a zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalované uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 015,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 849 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 96 214,78 Kč sestávající z částky 4 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 840 Kč ve výši 3 326,40 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.