30 C 179/2021-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 8. 4. 2021 ve znění jeho doplnění ze dne 8. 7. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 4. 12. 2019 uzavřela jako pojistitel s žalovaným jako pojištěným a pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], s počátkem pojištění do 4. 12. 2019 s frekvencí pololetního pojistného ve výši 2 663 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 4. 12. 2019, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, čímž došlo ke dni 13. 3. 2020 k zániku pojištění. Žalovaný je pak povinen zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, tj. za období od 4. 12. 2019 do 12. 3. 2020 v celkové výši 1 455 Kč, a dále náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného v celkové výši 600 Kč dle článku 7 odst. 11 [anonymizováno] pojistných podmínek, které jsou nedílnou součástí shora uvedené pojistné smlouvy, kdy tyto sestávají z částky 300 Kč jako nákladů za vymáhání pojistného a dalších 300 Kč jako náklady v souvislosti s odesláním pokusu o smír po zániku pojištění. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně a zástupkyně žalobkyně na celkový dluh ve výši 2 055 Kč dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovým tvrzením obsaženým v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému sjednání pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], když pololetní pojistné bylo sjednáno ve výši 2 663 Kč. Žalovaný pak neuhradil pojistné splatné dne 4. 12. 2019, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě ze strany žalobkyně, čímž došlo ke dni 12. 3. 2020 k zániku pojištění ve smyslu ustanovením § 12 zákona č. 168/1999 Sb. V souladu s ustanovením § 13 zákona č. 168/1999 Sb. pak má žalovaný povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, tj. za období od 4. 12. 2019 do 12. 3. 2020, v celkové výši 1 455 Kč, a dále upomínací poplatek ve výši 300 Kč a poplatek za odeslání pokusu o smír ve výši 300 Kč dle [anonymizováno] pojistných podmínek. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému celkovou dlužnou pohledávku ve výši 2 055 Kč zaplatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze dvou úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 400 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, dvou režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 126 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 126 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že žalobkyni nebyla přiznána odměna za zaslání předžalobní upomínky zástupcem žalobkyně ze dne 24. 7. 2020, když žalovaný byl k úhradě dlužné pohledávky vyzván již samotnou žalobkyní dne 27. 3. 2020, tudíž se v daném případě nejedná o účelně vynaložený náklad řízení.