30 C 39/2021-78 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 20. 10. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 27. 7. 2018 uzavřela jako pojistitel s žalovaným jako pojistníkem a pojištěným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 13 564 Kč, přičemž bylo splatné čtvrtletně. Žalovaný pak neuhradil pojistné splatné dne 27. 4. 2019, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, kdy s ohledem na shora uvedené došlo ke dni 16. 8. 2019 k zániku pojištění. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, tj. od 27. 4. 2019 do 16. 8. 2019 v celkové výši 4 107 Kč, a dále poplatek za upomínání ve výši 200 Kč v souladu s Všeobecnými pojistnými podmínkami, které jsou nedílnou součástí shora uvedené pojistné smlouvy. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně a zástupkyně žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému sjednání pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], kdy čtvrtletní pojistné bylo sjednáno ve výši 13 564 Kč. Žalovaný pak neuhradil pojistné splatné dne 27. 4. 2019, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, proto došlo ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. k zániku pojištění a žalovaný je tak povinen zaplatit ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. žalobkyni dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, tj. od 27. 4. 2019 do 16. 8. 2019 v celkové výši 4 107 Kč, a dále poplatek za zaslání upomínky ve výši 200 Kč dle Všeobecných pojistných podmínek. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení z úroku prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákonu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze dvou úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 400 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, 2 režijních paušálů po 100 Kč dle §14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 126 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částky 1 126 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik stovek obdobných návrhů. Dále pak soud uvádí, že žalobkyni nebyla přiznána odměna za zaslání předžalobní upomínky zástupcem žalobkyně ze dne 10. 7. 2020, když žalovaný byl k úhradě dlužné pohledávky vyzván samotnou žalobkyní již dne 28. 9. 2019, tudíž se v daném případě nejednalo o účelně vynaložený náklad řízení.