31 C 249/2021-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na rozvod manželství doručeným zdejšímu soudu dne 25. 8. 2021 se manželka domáhá rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne 10. 1. 2006 na [země] [anonymizována tři slova], když u manželky se jednalo o druhé manželství a u manžela o manželství první. Manželka je národnosti ukrajinské, občanství má české, manžel je národnosti arménské a státní občanství má ukrajinské. Manželka uvedla, že se z jejich manželství narodilo jedno již zletilé dítě, a to dcera [anonymizováno] [celé jméno manželky], narozena [datum]. Dále manželka uvedla, že po nastěhování se do [obec] začali mezi účastníky problémy, když manžel začal ve větší míře a každý den konzumovat alkohol a hrát na výherních automatech, kdy mezi nimi začaly vznikat neshody o peníze. Hádky a vše vyvrcholilo ohrožováním manželky nožem ze strany manžela. Před 4 roky se tedy manželka ze společného bytu odstěhovala. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. 3. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z oddacího listu má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne 10. 1. 2006 na [země] [anonymizováno] místě [anonymizováno], když toto manželství je v ČR zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části [územní celek], [obec] [anonymizováno] ve svazku [spisová značka], ročník [rok], na straně [anonymizováno] pod pořadovým [číslo]. Ze shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění, má soud za prokázané, že se účastníkům narodila jedna zletilá dcera [anonymizováno] [celé jméno manželky] dne [datum], že účastníci po dobu 4 let nevedou společnou domácnost, když oba dva shodně uvedli, že příčinu rozvratu manželství spatřují zejména v tom, že si přestali rozumět v důsledku odlišných názorů na společné soužití, což vedlo k jejich vzájemnému odcizení ve všech sférách společného života včetně soužití intimního. Účastníci shodně prohlásili, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 4. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. 5. Podle § 49 zákona č.91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. 6. Podle § 50 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. 7. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, pro řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak. 8. Podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, je pro řízení příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení. 9. S ohledem na shora uvedené tedy dospěl soud k závěru, že je dána jeho pravomoc v řízení o rozvod daného manželství, jakož i věcná a místní příslušnost. 10. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů, hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 11. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 12. V dané věci soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky shora citovaných zákonných ustanovení, manželství neplní své funkce, soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé se rovněž shodli na příčině rozvratu manželství, kterou spatřují zejména v tom, že si přestali rozumět v důsledku odlišných názorů na společné soužití, což vedlo k jejich vzájemnému odcizení ve všech sférách společného života včetně soužití intimního. Ze shora uvedených důvodů, dospěl soud k závěru, že jsou dány předpoklady pro rozvod manželství, a toto rozvedl, tak jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 13. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.