34 C 105/2021-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 11 050 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou dne 23. 11. 2016 uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 8 500 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 19. 5. 2017 a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 550 Kč splatný spolu s jistinou úvěru. Žalovaná úvěr nevrátila a proto ji žalobkyně výzvou z 22. 8. 2018 vyzvala k jeho zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaná dne 23. 11. 2016 vůli ujednat si podmínky sjednávání úvěrových smluv, mimo jiné závazek žalobkyně zřídit žalované uživatelský účet přístupný z internetu po zadání přístupových údajů (přihlašovacího jména a hesla) při jehož zřízení bude totožnost žalované ověřena mimo jiné zasláním platby ve výši 1 Kč z jejího bankovního účtu. Úvěrové smlouvy měly být uzavírány distančně prostřednictvím elektronických prostředků, prostřednictvím textových zpráv SMS nebo prostřednictvím formuláře, umístěného v rámci uživatelského účtu. Žalobkyně a žalovaná projevily prostředky komunikace na dálku vůli zavázat se na straně žalobkyně poskytnout na požádání žalované peněžní prostředky ve výši 8 500 Kč a na straně žalované tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 2 550 Kč do 19. 5. 2017. Žalobkyně poskytla žalované částku 8 500 Kč dne 23. 11. 2016. Dne 22. 8. 2018 vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ji, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou. 4. Podmínky sjednávání jednotlivých smluv o úvěru je prokázána z rámcové úvěrové smlouvy ze dne 23. 11. 2016, viz zejména článek 3 týkající se uživatelského účtu a ke sjednávání jednotlivých smluv o úvěru viz článek 4 a 5. Převod peněz je prokázán potvrzením o provedené platbě z 23. 11. 2016, učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem ze dne 22. 8. 2018 a jeho odeslání podacím lístkem z 22. 8. 2018. 5. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úrokem se zde myslí poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 550 Kč. Materiálně (obsahově) vzato, je úrokem odměna úvěrujícího za poskytnutí úvěru úvěrovanému. Naproti tomu pod poplatkem za poskytnutí úvěru se rozumí odměna a kompenzace úvěrujícímu za povinnost úvěrujícího udržovat disponibilní zdroje, z nichž by k žádosti úvěrovaného úvěr poskytl. V souzeném případě ovšem taková povinnost žalobkyni nevznikla. Jelikož žalobkyně neměla povinnost udržovat (po delší či předem neurčenou dobu) disponibilní zdroje, z nichž by mohla k žádosti žalované poskytovat úvěr, je třeba na poplatek ve výši 2 550 Kč hledět tak, že se jedná o odměnu žalobkyně za poskytnutí úvěru, tedy o úrok. Splatnost závazku byla podle § 1958 o. z. sjednána ve smlouvě, žalovaná byla proto povinna plnit bez vyzvání věřitele. Neplnila-li 19. 5. 2017, ocitla se ode dne následujícího podle § 1968 o. z. v prodlení a proto žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 050 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.