34 C 231/2021-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 216 722,09 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným ještě pod [právnická osoba] s. r. o., poté, co posoudila jeho úvěruschopnost, uzavřela dne 31. 7. 2017 smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které poskytla dne 2. 8. 2017 žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, za jehož poskytnutí žalovaný zaplatil poplatek ve výši 6 000 Kč a zavázal se úvěr řádně a včas splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 167 Kč k 20. dni v měsíci počínaje 20. 9. 2017, spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně. Žalovaný celkem zaplatil 180 845 Kč, dostal se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, v souladu s čl. 5 smlouvy mu byla naúčtována smluvní pokuta ve dnech 20. 11. 2020 a 20. 2. 2021, kdy první z nich zaplatil. Následně byl dne 27. 1. 2021 upozorněn na prodlení se splacením úvěru a byla mu poskytnuta náhradní lhůta v délce 30 dní k uhrazení dlužné částky. Jelikož nápravu nesjednal, žalobkyně ke dni 25. 3. 2021 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k vrácení celého úvěru do 30 dnů. Žalovaný jí celkem dluží na jistině 202 958,24 Kč, neuhrazené úroky ke dni zesplatnění ve výši 13 263,85 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, úrok ve výši 10,99 % ročně z jistiny úvěru od 26. 3. 2021 a zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od 26. 3. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný projevili dne 31. 7. 2017 v písemné formě prostředky komunikace na dálku vůli zavázat se na straně žalobkyně poskytnout na požádání žalovaného peněžní prostředky do výše 300 000 Kč a na straně žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 600 Kč a úrok ve výši 10,99 % ročně, a to v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 167 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje 20. 9. 2017. Žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit, ocitne-li se žalovaný v prodlení se zaplacením 2 a více splátek, nebo nezaplatil-li některou ze splátek déle než 3 měsíce. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 2. 8. 2017 ve výši 294 000 Kč, kdy proti částce 600 Kč si započetla platbu poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou úvěru od splátky splatné 20. 5. 2020, kdy ještě poté zaplatil 20. 11. 2020 až 20. 3. 2021 pět plateb po 5 167 Kč. Dne 27. 1. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných částek a upozornila ho na možnost zesplatnění celého úvěru. Dne 25. 3. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru do 10 dnů. Dne 30. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li do 7 dnů uhrazeno, obrátí se na soud se žalobou. 4. Základní parametry smlouvy jsou sjednány čl. 2 a 3 smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 31. 7. 2017. Je zde smluvena výše úvěru, poplatek za jeho poskytnutí ve výši 6 000 Kč, vrácení úvěru v 84 splátkách, je určena jejich splatnost a výše. Oprávnění k zesplatnění smlouvy je stanoveno v hlavě 5 § 3 úvěrových podmínek, které jsou ve smlouvě o hotovostním úvěru označeny za její součást. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně je patrné, že její obchodní firmou bylo v době uzavření smlouvy [právnická osoba], od 28. 11. 2019 [právnická osoba] Vyplacení úvěru je prokázáno z dopisu ze dne 2. 8. 2017. Skutečnost, že se žalovaný ocitl v prodlení s placením úvěru od 20. 5. 2020 a že zaplatil 5 plateb po 5 167 Kč je prokázáno z historie plateb z 16. 4. 2021. Skutečnost, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení úvěru, že jej zesplatnila a že jej upomněla i před podáním žaloby je prokázáno dopisy z 27. 1. 2021, 25. 3. 2021 a 30. 4. 2021 a jejich odeslání je prokázáno podacími lístky z těchto dní. 5. Z dalších důkazů soud zjistil, že v souvislosti se sjednáváním úvěrové smlouvy žalovaný předložil žalobkyni výpisy ze svého běžného účtu za měsíce duben - červen 2017, poslal jí fotokopie svého občanského a řidičského průkazu a vyplnil formuláře ohledně výše svých příjmů a svých nákladů na bydlení, dopravu, jakož i dalších životních výdajů. 6. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatek za poskytnutí úvěru. Dne 25. 3. 2021, kdy žalobkyně využila svého oprávnění zesplatnit úvěr, tak byly pro možnost zesplatnění úvěru splněny smluvené podmínky, neboť žalovaný byl jak v prodlení se zaplacením dvou splátek, tak v prodlení se zaplacením jedné splátky delším tří měsíců. Žalovaný měl celý úvěr zaplatit nejpozději 25. 3. 2021. Nezaplatil-li v tento den, ocitl se ode dne následujícího v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 356,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 670 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 216 722,09 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 840 Kč ve výši 5 846,40 Kč.