34 C 268/2020-16 — Okresní soud Plzeň-město

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 5 460 Kč z titulu příspěvku poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do tří let věku. 2. Soud vzal za prokázané, že dne 2. 8. 2017 žalovaní požádali o umístění své dcery [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], u žalobkyně, která je dětským domovem pro děti do tří let věku. Dcera žalovaných byla u žalobkyně umístěna od 7. 8. 2017 do 4. 9. 2017 a žalovaná [číslo] byla jejím průvodcem od 7. 8. 2017 do 4. 9. 2017. Dne 10. 10. 2020 vyzvala žalobkyně žalované k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila je, že nebude-li dobrovolně zaplacena, obrátí se na soud se žalobou. 3. Po právní stránce soud vyšel z § 44 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, dle něhož osoby povinné výživou jsou povinny přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do tří let věku, popř. též jeho průvodce. Jelikož žalovaní jsou rodiči umístěného dítěte, mají k umístěnému dítěti vyživovací povinnost stanovenou v § 910 odst. 1 občanského zákoníku, a proto jsou povinni přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření jejich dítěte umístěného v dětském domově. Jelikož žalovaná č. 1 byla ve shora uvedeném období též průvodkyní umístěného dítěte, byli žalovaní povinni platit žalobkyni též úhradu za zaopatření žalované č. 1. Výše příspěvku je s přihlédnutím k zákonnému zmocnění v § 44 odst. 4 větě druhé zákona o zdravotních službách stanovená ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 56/2012 Sb. o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce v dětském domově pro děti do tří let věku. Dle jeho § 1 písm. a) činí výše příspěvku, jde-li o dítě do jednoho roku věku, 45 Kč denně. Podle písm. b) zmíněného ustanovení výše příspěvku, jde-li o průvodce dítěte, činí 150 Kč denně. Podle § 2 odst. 1 této vyhlášky se příspěvek hradí za kalendářní měsíc podle počtu dnů pobytu dítěte a jeho průvodce v dětském domově. Den propuštění z dětského domova se nezapočítává. Nezletilé dítě do jednoho roku věku strávilo v dětském domově dobu od 7. 8. 2017 do 4. 9. 2017. Proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku za období od 7. 8. 2017 do 3. 9. 2017, tedy celkem 28 dnů po 45 Kč, tj. 1 200 Kč. Jeho matka strávila v dětském domově jako průvodkyně dítěte dobu od 7. 8. 2017 do 4. 9. 2017. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení příspěvku průvodce za období od 7. 8. 2017 do 3. 9. 2017, tj. 28 dnů po 150 Kč, tedy 4 200 Kč. 4. Podle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 56/2012 Sb. příspěvek za kalendářní měsíc si uhradí osoba povinna výživou do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž dítě nebo průvodce v dětském domově pobývali. Dojde-li k propuštění z dětského domova v průběhu kalendářního měsíce, příspěvek uhradí tato osoba do osmi dnů od propuštění. Bylo proto povinností žalovaných zaplatit část příspěvku odpovídající pobytu dítěte a průvodkyně za ten který kalendářní měsíc vždy do osmého dne následujícího měsíce, tj. za srpen do 8. 9. 2017 a za poslední měsíc jejich pobytu od propuštění, tj. do 12. 9. 2017. Jelikož čas plnění byl stanoven zákonem, byli žalovaní povinni plnit i bez vyzvání žalobkyně (§ 1958 odst. 1 občanského zákoníku). Nezaplatili-li žalovaní ve splatnosti, ocitli se podle § 1968 občanského zákoníku v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.