34 C 92/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 668 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jel ve dnech 2. 9. 2020 tramvajovou linkou č. 6, ve dnech 4. 9. 2020, 9. 9. 2020, 16. 9. 2020 a 12. 12. 2020 (tento den 2x) a 27. 12. 2020 tramvajovou linkou č. 9 provozovaných žalobkyní. Žalobkyně ve všech případech provedla přepravní kontrolu žalovaného a ten se neprokázal platným jízdním dokladem. Na místě byl vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, které už žalobkyně stojí 24 Kč a 1 500 Kč. Jelikož žalovaný jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil, vyzvala žalobkyně žalovaného dopisy ze dne 23. 11. 2020 a 12. 2. 2021 k zaplacení žalovaných pohledávek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vzal za prokázané, že žalovaný cestoval v [obec] dne 2. 9. 2020 tramvajovou linkou č. 6, dne 4. 2. 2020, 9. 9. 2020, 16. 9. 2020, 2x dne 12. 12. 2020 a 27. 12. 2020 tramvajovou linkou č. 9, ve všech případech byl žalobkyní kontrolován, přičemž na výzvu kontrolora žalobkyně se neprokázal platnými jízdními doklady, byl vyzván k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, ale tyto na místě neuhradil. Žalobkyně stanovila ve svých smluvních přepravních podmínkách výši přirážky k jízdnému na 1 500 Kč a cena jízdenky činí 24 Kč. Předžalobními upomínkami ze dne 23. 11. 2020 a ze dne 12. 2. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení žalovaných pohledávek a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou. 4. Uvedené skutečnosti jsou prokázány zápisy o provedených přepravních kontrolách z toho kterého dne, v nichž je označen žalovaný včetně dokladu, z něhož byly zjištěny jeho údaje. Je uvedeno, že se na výzvu neprokázal jízdním dokladem, datum a podpis žalovaného. Výše ceny jízdenky a výše přirážky je přirážky je prokázána z tarifu [anonymizováno] integrované dopravy od 1. 8. 2018, čl. XIII odst. 7, jakož i smluvními přepravními podmínkami PID od 1. 8. 2018 čl. VIII odst. 4; k ceně jízdenky viz tarif PID, čl. III odst. 1, pásmo [obec]. Učinění předžalobních upomínek je prokázáno dopisy ze dne 23. 11. 2020 a 12. 2. 2021. 5. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalovaný tím, že nastoupl do vozidla městské hromadné přepravy provozované žalobkyní s ní konkludentně uzavřel smlouvu o přepravě osob podle § 2550 o. z. dle níž se žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného do místa určení, postarat se o jeho bezpečnost a pohodlí a žalovaný jako cestující se zavázal zaplatit jízdné. Jelikož žalobkyně je provozovatelkou veřejné drážní dopravy, současně převzali na sebe účastníci i další práva a povinnosti stanovené v zák. č. 266/1994 Sb. o dráhách (dále jen„ zák. o drahách“) a přepravním řádu žalobkyně. Pro posouzení věci je podstatné především oprávnění žalobkyně podle § 37 odst. 4 písm. d) věty před středníkem zák. o dráhách prostřednictvím průvodčího drážního vozidla, osoby, která řídí drážní vozidlo, nebo jiné osoby ve veřejné drážní osobní dopravě pověřené dopravcem a vybavené kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě, odpovídající povinnosti žalovaného podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. o dráhách na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Pro úplnost je dlužno dodat, že výše přirážky stanovená v přepravním řádu žalobkyně nepřesahuje horní hranici stanovenou v § 37 odst. 6 věty druhé zák. o dráhách. 6. Žalovaný tedy porušil dvě povinnosti z přepravní smlouvy, a to jednak zaplatit jízdné, jednak prokázat se pověřené osobě platným jízdním dokladem. Právo na zaplacení jízdného vzniklo žalobkyni uzavřením přepravní smlouvy, právo na zaplacení přirážky k jízdnému vzniklo žalobkyni porušením povinnosti žalovaného prokázat se pověřené osobě žalobkyně platným jízdním dokladem. Vzhledem k absenci tvrzení o jiném ujednání o splatnosti jízdného či přirážky je nutné mít za to, že všechny pohledávky žalobkyně vůči žalovanému se staly splatnými ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. na výzvu žalobkyně, přičemž žalovaný je od následujícího dne v prodlení podle § 1968 o. z. a proto žalobkyni vzniká právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 978 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč (2 x 400 Kč pro jednotlivá spojená řízení (této sp. zn. a původně sp. zn. 18 C 120/2021)) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží - pro řízení původně sp. zn. 34 C 92/2021 odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 096 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a - pro řízení původně sp. zn. 18 C 120/2021 - odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 4 572 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a společně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.