39 C 67/2021-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-město 6. 5. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 24 112,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovanému byla poskytnuta zdravotní péče ve [anonymizována dvě slova] [obec] ve dnech 1. 12. 2019 – 10. 12. 2019. V té době nebyl žalovaný pojištěn, byl tedy upozorněn, že péči musí uhradit z vlastních prostředků, a to dle vystavených faktur na částku 22 909,85 Kč (fa. [číslo]) a 1 202,92 Kč (fa [číslo]). Ani přes výzvu však žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 2. Žalobkyně předložila spolu s podáním žaloby dostatek listinných důkazů, které mohly bát podkladem pro rozhodnutí soudu bez nařízení jednání. K dotazu soudu, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání účastníci souhlasí, se žádný z nich ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto postupoval podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 3. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalovaný byl dne 1. 12. 2019 ošetřen na endokrinologické ambulanci a hospitalizován, až do 10. 12. 2019 mu byla prováděna laboratorní vyšetření. Za prováděné výkony mu byla vystavena faktura [číslo] na částku 22 909,85 Kč se splatností 9. 1. 2020 a faktura [číslo] na částku 1 202,92 Kč se splatností 29. 2. 2020 (faktury včetně přílohy s popisem úkonů). Obě faktury byly žalovanému odeslány na adresu ohlášeného pobytu ve Slovenské republice, byl také informován o povinnosti tyto uhradit s ohledem na absenci pojištění. Nezaplacení vyfakturované částky bylo doloženo předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2020, kterou dle kopie dodejky žalovaný již nepřevzal. Z výpisu pojistných období bylo zjištěno, že v době od 1. 12. 2019 do 20. 12. 2019 nebyl žalovaný pojištěn. Jiné důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Žalobkyně je zdravotnickým zařízením poskytujícím lékařskou péči. Osobám, které jsou zdravotně pojištěny podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, poskytuje lékařskou péče bezplatně, či dle podmínek shora uvedeného zákona. Osobám nepojištěným však poskytuje péči za úplatu. Podle ustanovení § 2, odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou zdravotně pojištěny osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky a osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný není osobou s trvalým pobytem na území ČR, tento má hlášen ve Slovenské republice. Žalovaný neprokázal, že by byl v době léčení pojištěn jako zaměstnanec tuzemského zaměstnavatele. Ze shora uvedených faktur má soud za zjištěné, že žalovaný využil služeb zdravotnického zařízení a byl ve dnech 1. 12. 2019 až 10. 12. 2019 ošetřen, rozsah a cena poskytnuté zdravotní péče je doložena přílohou k fakturám. Žalovanému vznikla povinnost uhradit náklady spojené s léčením a vzhledem k tomu, že se tak ve lhůtě stanovené zdravotnickým zařízením nestalo, uložil tuto povinnost rozsudkem soud. 6. Tím, že žalovaný neuhradil dlužnou částku ve lhůtě stanovené zdravotnickým zařízením, vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení v zákonné výši s odkazem na ustanovení § 1970 obč. zák. Co se týče úroku z prodlení, ten byl přiznán v době od 10. 1. 2020, resp. 1. 3. 2020, tedy dne následující po stanovené lhůtě splatnosti. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 1 406 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 206 Kč a 2 paušálních náhradách po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu.