14 C 359/2021-30 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne 27. 10. 2021, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 2 039 Kč s úrokem z prodlení z titulu nezaplaceného televizního poplatku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný se považuje za poplatníka televizního poplatku tím, že jako odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě po písemné výzvě ze dne 26. 6. 2018 neoznámil žalobkyni písemným prohlášením, že televizní přijímač nevlastní ani neužívá, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovanému tak vznikla povinnost platit televizní poplatek, který činí 135 Kč měsíčně. Pro žalovaného jako fyzickou osobu je poplatek podle zákona splatný do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný nezaplatil televizní poplatek za měsíce září 2019 v částce 14 Kč a dále za měsíce říjen 2019 až prosinec 2020, tedy za 15 měsíců po 135 Kč, celkem 2 039 Kč Vedle dlužného poplatku žalobkyně nárokuje zákonný úrok z prodlení v částce 267,08 Kč (úrok z prodlení v zákonné sazbě z každé dlužné měsíční platby vždy ode dne následujícího po splatnosti poplatku až do 27. 10. 2021). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně. Nárok žalobkyně je důvodný a vyplývá ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“), dle něhož žalovaný jako poplatník televizního poplatku (§ 3 odst. 2 zákona) má jakožto fyzická osoba povinnost platit televizní poplatek za televizní přijímač (§ 5 odst. 1 zákona) v zákonem stanovené výši (§ 6 zákona) vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 zákona). Protože žalovaný nezaplatil televizní poplatek ani na výzvu žalobkyně (§ 10 zákona), je žalobkyně oprávněna domáhat se svého práva u soudu. Žalovaný se dostal do prodlení, žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud proto žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 400 Kč (dva úkony po 200 Kč za převzetí zastoupení a podání žaloby) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 200 Kč (dva úkony po 100 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.