17 C 216/2021-40 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 11 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od 15. 7. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 7. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 9 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 14. 7. 2020. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru, celkem v částce 2 520 Kč. Žalovaná však úvěr nesplatila, dluží na jistině 9 000 Kč a na úroku 2 520 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Strany uzavřely smlouvu o úvěru dne 1. 7. 2020, na jejímž základě byla poskytnuta převodem na účet žalované částka 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 14. 7. 2020. Strany se dohodly na tom, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 2 % denně z jistiny úvěru, celkem tedy částku 2 520 Kč. Dne 10. 11. 2020 byla žalované zaslána výzva k plnění, ta však dlužnou částku neuhradila. 4. Žalobkyní označený poplatek v částce 2 520 Kč je třeba vnímat jako cenu za půjčení peněz, tedy smluvený úrok. Úrok tak činil 730 % ročně z poskytnutých peněz a u úvěrů s délkou splatnosti kolem jednoho roku by takto vysoký úrok zcela jistě neobstál při hodnocení mravnosti jeho výše a nezbylo by, než jej posoudit jako neplatný. Nicméně s ohledem k tomu, že v posuzovaném případě se jednalo o úvěr s velmi krátkou dobou splatnosti, tedy úvěr s vyšší mírou rizika (na rizikovost úvěru lze usuzovat i z chování žalované, která na úvěr nic nezaplatila) a nižším výnosem, nebyla sjednaná výše úroku shledána soudem jako neplatná. Byť smluvený úrok má sloužit ke generování zisku, z něhož mají být kryty i provozní náklady poskytovatele úvěru, tak není možné přistupovat k hodnocení mravnosti výše smluveného úroku mechanicky. Jestliže by například poskytovatel úvěru požadoval celkem obvyklý roční úrok ve výši 30 %, činil by kapitalizovaný úrok za smluvené období přibližně 100 Kč. Jelikož u každého úvěru je zapotřebí kalkulovat s minimálními náklady na vyhodnocení požadovaného úvěru i na realizaci obchodu v řádu minimálně nižších stokorun, je zřejmé, že požadavek na úrok ve výši 100 Kč u takto krátkodobého úvěru neobstojí. Byť výši smluveného úroku je třeba v tomto konkrétním případě vnímat jako hraniční, při hodnocení platnosti obstála. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Účastníci uzavřeli platně smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nicméně žalovaná porušila podmínky smlouvy a poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, pročež soud žalobě ohledně dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru vyhověl, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalované. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, celkem 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.