17 C 253/2021-54 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“), byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr v částce [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 59 měsíčních splátkách po [částka] se splatností vždy k 21. dni v měsíci. Za poskytnutí peněžních prostředků si strany sjednaly úrok ve výši 19,90 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z banky postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil celkem částku [částka]. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], dlužných poplatků (poplatek za pojištění ve výši [částka] měsíčně, poplatek za písemnou upomínku ze dne [datum] v částce [částka]), smluvní pokuty ve výši [částka] (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum]), z kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] (za období od [datum] do [datum]), úroku ve výši 19,90% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] 2020 do zaplacení. Tuto částku žalovaný neuhradil ani přes odeslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečností. Mezi žalovaným a bankou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit v 59 měsíčních splátkách po [částka] zahrnující poplatek za pojištění ve výši [částka] spolu se sjednaným úrokem ve výši 19,90% ročně. Podle bodu 6. 2. písm. g) smlouvy o půjčce byla banka oprávněna účtovat za odeslání písemné upomínky ze dne [datum] poplatek ve výši [částka]. Podle bodu 6.2. písm. b) smlouvy o půjčce si strany sjednaly pro případ porušení stanovených podmínek ze strany žalovaného možnost dluh zesplatnit a současně požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Platba žalovaného v částce [částka] je patrná z předloženého výpisu z účtu. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, pročež banka prohlásila úvěr za okamžitě splatný dopisem ze dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] banka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dlužnou částku žalovaný však dosud žalobkyni neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy dne [datum]. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ([příjmení]), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný, pročež mu zcela vyhověl. Strany platně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 OZ, nicméně žalovaný tuto smlouvu porušil, čímž mu vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně všech dlužných částek ve sjednané lhůtě, což vyplývá jak ze smlouvy, tak i z § 2399 OZ. V důsledku prodlení žalovaného tak banka platně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit s příslušenstvím v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K plnění byla určena lhůta v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni [datum], lze považovat za zvláštní okolnost, jež odůvodňuje užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby ve výši [částka] (tři úkony po [částka] za převzetí zastoupení, podání žaloby a výzvu k plnění), náhradou hotových výdajů advokáta za tyto úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.