17 C 305/2021-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 11 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou ve dnech 9. 5. 2016, 15. 2. 2016 a 26. 11. 2015 smlouvy o půjčce, na základě které jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, 10 000 Kč a 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky v případě smlouvy ze dne 9. 5. 2016 společně s úrokem ve výši 1 120 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, v případě smlouvy ze dne 15. 2. 2016 a ze dne 26. 11. 2015 společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit částku v 58 týdenních splátkách po 240 Kč v případě smlouvy ze dne 9. 5. 2016 a v případě smluv ze dne 15. 2. 2016 a ze dne 26. 11. 2015 v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, celkem zaplatila částku 1 700 Kč (smlouva ze dne 9. 5. 2016), částku 5 800 Kč (smlouva ze dne 15. 2. 2016) a částku 9 200 Kč (smlouva ze dne 26. 11. 2015). Následně byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalované zaplacení zbývajících poplatků a požaduje toliko v případě smlouvy ze dne 9. 5. 2016 zaplacení dlužné jistiny v částce 6 300 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 276,02 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 300 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. V případě smlouvy ze dne 15. 2. 2016 žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce 4 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 949,40 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 200 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. V případě smlouvy ze dne 26. 11. 2015 žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce 800 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 230,70 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 800 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřely dne 9. 5. 2016, 15. 2. 2016 a 26. 11. 2015 smlouvy, na základě kterých byla poskytnuta žalované v hotovosti částka 8 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, částka 10 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč a částka 10 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Žalovaná uhradila na dluh ze smlouvy ze dne 9. 5. 2016 částku 1 700 Kč (tj. 8 splátek dle přehledu plateb), na dluh ze smlouvy ze dne 15. 2. 2016 uhradila částku 5 800 Kč (dle přehledu plateb jednorázově) a na dluh ze smlouvy ze dne 26. 11. 2015 uhradila žalovaná částku 9 200 Kč (tj. 21 splátek dle přehledu plateb). Dne 22. 2. 2021 byla žalované zaslána předžalobní výzva k plnění, žalovaná přesto svůj dluh neuhradila. 4. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně platně smlouvy o úvěru v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), nicméně žalovaná porušila podmínky smluv a přestala pravidelné splátky hradit. Žalovaná tak nesplnila svou smluvní povinnost vrátit v dohodnutých termínech poskytnuté peníze, pročež soud žalobě ohledně dlužné jistiny vyhověl, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 5. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, jež odůvodňuje užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč za převzetí zastoupení, podání žaloby a výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve výši 300 Kč (tři úkony po 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.