17 C 70/2022-25 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 120.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že s [jméno] [příjmení] uzavřel žalobce ústně smlouvu o zápůjčce a následně tato osoba svůj dluh ve výši 120.000 Kč písemně uznala, a žalovaný se jako ručitel zavázal, že v případě nevrácení uznané dlužné částky ve lhůtě zaplatí místo dlužnice dlužnou částku žalobci. Dlužnice svůj dluh neuhradila a žalovaný po výzvě věřitele svůj ručitelský závazek nesplnil. 2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3 Po provedeném dokazování soud zjistil, že [jméno] [příjmení] sepsala dne 28. 12. 2015 uznání dluhu, v němž uznala svůj dluh ve výši 120.000 Kč vůči žalobci na základě smlouvy o zápůjčce a zavázala se nejpozději do 28. 2. 2016 tento dluh žalobci vrátit. Zároveň žalovaný sepsal ručitelské prohlášení, v němž se v případě nezaplacení dlužné částky žalobci dlužnicí zavázal namísto dlužnice dluh uhradit. Jak dlužnice, tak žalovaný byli vyzváni písemně k úhradě dluhu. V případě žalovaného se tak stalo dopisem ze dne 22. 10. 2021, který byl odeslán 25. 10. 2021. 4 Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žalovaný v souladu s § 2018 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku řádně prohlásil, že uspokojí žalobce v případě, že dlužník, tedy [jméno] [příjmení], nesplní svůj dluh a tím se stal dlužníkovým ručitelem. Jelikož dlužnice nesplnila svůj dluh, vznikl žalobci v souladu s § 2021 odst. 1 právo požadovat splnění na žalovaném jako ručiteli. Jelikož si žalovaný svou ručitelskou povinnost nesplnil, soud žalobě vyhověl a uložil mu dlužnou částku uhradit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 5 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 5.900 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 6.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobce.