20 C 121/2022-53 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne 14. 2. 2022 se žalobce domáhal po žalovaných zaplatit společně a nerozdílně částku 36 700,80 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že jako vlastník domu [adresa] v [obec], [anonymizována tři slova] uzavřel dne 4. 10. 2017 se žalovanými jako nájemci nájemní smlouvu č. [rok] [číslo] na nájem bytu [číslo] s příslušenstvím na [anonymizováno] nadzemním podlaží uvedeného domu, a to na dobu určitou do 31. 3. 2018, s možností obnovení nájemního vztahu za týchž podmínek, pokud pronajímatel neoznámí nájemci písemně do 30 dnů přede dnem ukončení, že trvá na ukončení nájemní smlouvy. Žalobce zaslal žalovaným v březnu 2020 oznámení o ukončení nájmu uplynutím doby určité k 30. 9. 2020 a vyzval je k vyklizení a předání bytu. Nájem tak skončil uplynutím doby určité ke dni 30. 9. 2020. Žalobce se v tomto řízení domáhal úhrady ujednaného nájemného v souladu s ustanovením § 2295 občanského zákoníku, a to následovně: částku odpovídající nájemnému za období listopad 2020 ve výši 7 986 Kč, částku odpovídající nájemnému za období prosinec 2020, tj. od 1. 12. 2020 do 18. 12. 2020, ve výši 4 637 Kč (ekvivalent měsíčního nájemného činil částku 7 986 Kč). Dále požaduje po žalovaných nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2020, tj. od 1. 1. 2020 do 18. 12. 2020, ve výši 13 185 Kč splatný dne 31.8.2021. A dále požaduje náhradu škody ve výši 10 892,80 Kč jako nákladů vzniklých v souvislosti s převzetím opuštěného bytu, které žalobci vznikly v důsledku porušení povinnosti žalovaných dle čl. VIII. bodu 3. shora specifikované nájemní smlouvy, tj. vyklidit a vyklizený předat žalobci byt ke dni skončení nájmu. Konkrétně se jedná o náklady na výměnu zámků předmětného bytu. 2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně ani žalovaní se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. V žalobě uvedená skutková tvrzení má soud v tomto řízení za prokázaná z žalobcem předložených listin, a to především výpisu z katastru nemovitostí dokládajícího vlastnictví žalobce k předmětné nemovitosti, z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 4. 10. 2017 k výše uvedenému bytu, jejíž přílohou byl evidenční list k bytu (tyto listiny dokládají sjednanou dobu nájmu s možností obnovení nájemní smlouvy a rovněž sjednanou výši nájemného), oznámení žalobce o ukončení nájemního vztahu k předmětnému bytu dopisem a výzvy k opuštění a odevzdání bytu ze dne 9. 3. 2020. Výše žalovaného dluhu pak byla dokládána listinou označenou jako Nevyrovnané předpisy. Z rozúčtování služeb za období 1. 1. 2020 až 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaným vzniknul nedoplatek na službách za uvedené období ve výši 13 185 Kč. Z objednávky ze dne 16. 11. 2020 a faktury [číslo] vystavené [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně musela nechat dne 18. 12. 2020 vyměnit zámek předmětného bytu v ceně 10 892,80 Kč včetně DPH, jelikož žalovaní byt žalobkyni řádně neodevzdali. Existenci a výši dluhů žalovaní nesporovali. 5. Na základě těchto zjištěných skutečností má soud za prokázané, že žalobce jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci uzavřeli ve smyslu § 2235 a následující občanského zákoníku nájemní smlouvu o nájmu bytu, která skončila uplynutím sjednané doby nájmu. Žalovaní nesplnili svoji povinnost dle § 2246 občanského zákoníku a dle uzavřené nájemní smlouvy hradit sjednané nájemné ve výši 7 968 Kč měsíčně. Žalobce má právo na úhradu na úhradu ekvivalentu ujednaného nájemného dle § 2295 o.z. do doby, než je byt pronajímateli předán, k čemuž dle předávacího protokolu došlo dne 18. 12. 2020, tedy v dané věci za období od 1. 11. 2020 do 18. 12. 2020, kdy žalovaní předmětný byt dosud nevyklidili. Žalobce má též nárok na úhradu poskytnutých služeb související s užíváním bytu ve výši 13 185 Kč, když žalovaní se užíváním těchto služeb na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatili. Částka 10 892 Kč pak představuje škodu vzniklou žalobci tím, že žalovaní porušili povinnosti žalovaných dle čl. VIII. bodu 3. shora specifikované nájemní smlouvy, tj. vyklidit a vyklizený předat žalobci byt ke dni skončení nájmu. Žalobci rovněž vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s ohledem na prodlení žalovaných. Z těchto důvodů bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno. 6. O náhradě nákladů tohoto řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud však zohlednil právní názor prezentovaný např. v rozhodnutí ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2077/14, podle něhož není na místě žalobci přiznat náhradu nákladů za právní zastoupení, když statutární města jsou dostatečně materiálně a personálně vybavena, aby byla schopna hájit svá práva i bez zastoupení advokátem. Z těchto důvodů soud jako náhradu nákladů tohoto řízení přiznal žalobci pouze náhradu odpovídající soudnímu poplatku ve výši 1 469 Kč a dvě náhrady po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř. (předžalobní výzva a podání žaloby). 7. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, soud stanovil ke splnění povinností běžnou třídenní lhůtu.