21 C 165/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 1 530 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne [datum] cestovala dopravním prostředkem tramvají – linkou 14 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní, čímž uzavřela smlouvu o přepravě osob. Při přepravní kontrole se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, a proto byla žalobkyní pověřenou osobou vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Splatnost těchto pohledávek pak nastala v den provedení přepravní kontroly, nicméně žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se na výzvu soudu ohledně aplikace tohoto postupu nevyjádřila, a soud proto předpokládal její konkludentní souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní dne [datum] na tramvajové lince [číslo] to v 12:30 hodin. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradila. Výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč a výše jízdného 30 Kč vyplývá z čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy a z [anonymizována dvě slova] integrované dopravy ve znění dodatků. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalované výzvu k plnění označenou týmž datem (výzva, potvrzení o odeslání). 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného včetně přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 tohoto zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaná platně uzavřela s žalobkyní přepravní smlouvy, když nastoupila do prostředku hromadné dopravy. Protože se žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu, porušila svůj smluvní závazek zaplatit jízdné. Žalobkyně tak má právo jednak dosud neuhrazené jízdné a jednak na přirážku k tomuto ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě splatnosti, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Lhůty k plnění z tohoto rozsudku byly žalované určeny dle ustanovení § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř. jako běžné třídenní, neboť k jejich odlišnému určení soud neshledal důvodu.