21 C 233/2022-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 4 710 Kč s příslušenstvím z titulu neplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Součástí žalované částky byla rovněž náhrada nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání žalobkyně souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil a soud proto předpokládal jeho konkludentní souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud vzal z těchto a ze sdělení [stát. instituce], Odboru registru vozidel a řidičů, ze dne [datum], za prokázané, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm³ do 1 350 cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno] (dále jen první vozidlo), a dále, v období od [datum] do [datum], vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno] (dále jen druhé vozidlo). Žalovaný neměl v případě prvního vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po dobu 72 dní, v případě druhého vozidla pak po dobu 53 dní. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku a předžalobní upomínku, kdy splatnost poplatku nastala ke dni [datum] (první vozidlo) a ke dni [datum] (druhé vozidlo). 5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 6. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 7. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 8. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po zhodnocení skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když bylo prokázáno, že žalovaný byl ve výše uvedených obdobích vlastníkem předmětných vozidel a že v těchto období k nim neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinen zaplatit žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. V dané věci první vozidlo nebylo pojištěno celkem 72 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 35 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (celkem ve výši 2 520 Kč), druhé vozidlo nebylo pojištěno celkem 53 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 30 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (celkem ve výši 1 590Kč). Soud žalobě vyhověl i co do požadované náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v paušální výši 600 Kč (2x 300 Kč), na kterou má žalobkyně podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. právo, když bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně v případě obou vozidel vyzvala ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku s náležitostmi uvedenými v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pro úplnost soud dodává, že tato náhrada nákladů představuje příslušenství pohledávky a nikoliv její součást, jak žalobkyně uvedla v žalobě. Jelikož žalovaný ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla svoji povinnost nesplnil, ocitl se v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 4 110 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Lhůty k plnění z tohoto rozsudku byly žalovanému určeny jako běžné třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.