21 C 282/2022-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 23 420 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] pro odběrné místo na adrese [adresa žalované], na základě které dodávala žalobkyně žalované elektřinu. Za elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] znějící na částku 14 934 Kč, s datem splatnosti [datum]. Za elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně dále fakturu [číslo] znějící na částku 8 186 Kč, s datem splatnosti dne [datum]. Žalovaná byla následně třikrát vyzývána k úhradě dluhu, kdy žalobkyně za každou z těchto upomínek požaduje po žalované úhradu částky 100 Kč, která jí byla vyúčtována fakturami ze dne [datum], [datum] a [datum] Smlouva byla následně ke dni [datum] ukončena. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě žalobkyně souhlasila s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaná se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřila, a soud proto předpokládal její konkludentní souhlas dle § 101 dost. 4 o. s. ř., věc projednal a rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o poskytování služeb elektřina ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se touto zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa s označením EAN [číslo], na adrese [adresa žalované]. Nedílnou součástí smlouvy pak byly Všeobecné podmínky poskytování služeb. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o poplatku za každou jednotlivou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění povinnosti ve výši 100 Kč. Z faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně touto vyúčtovala žalované za období od [datum] do [datum], po zohlednění zaplacených záloh, nedoplatek ve výši 14 934 Kč, a to za celkem 3,657 MWh dodané elektrické energie. Soud má dále za prokázané, že fakturou [variabilní symbol] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované za období od [datum] do [datum], po zohlednění zaplacených záloh, nedoplatek ve výši 8 186 Kč, a to za celkem1, 641 MWh spotřebované elektrické energie. Z upomínek ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla ze strany žalobkyně upomínána k úhradě dlužných částek a současně byla upozorněna, že za tyto upomínky jí bude žalobkyně účtovat poplatek ve výši 100 Kč za každou. Fakturování těchto poplatku má potom soud za prokázané z faktur [variabilní symbol], [variabilní symbol] a [variabilní symbol]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně potvrzení o podání z téhož dne, má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k dobrovolnému zaplacení dlužné částky. 5. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud má z provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaná odebrala od žalobkyně elektřinu ve shora uvedených obdobích na základě platně uzavřené smlouvy. Celkový dluh žalované po zohlednění záloh pak činí v souhrnné výši částku 23 120 Kč. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, na svou obranu ničeho neuváděla, a proto soud vycházel z podložených tvrzení žalobkyně. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované uhradit částku ve výši 23 120 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení, když se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku (faktury neuhradil ve lhůtách jejich splatnosti), to vše ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku je pak určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., počátek jeho běhu pak navazuje na splatnost vystavených faktur. Soud žalobě vyhověl i co do částky 300 Kč, představující poplatek za celkem 3 odeslané upomínky po 100 Kč, když tento byl ve smlouvě stranami platně sjednán. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 389 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 937 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 23 420 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Co se týče aplikace ustanovení § 14b a. t., poukazuje soud na skutečnost, že žalobkyně je dodavatelem energetických komodit, která podává opakovaně žaloby týkající se obdobných nároků vzniklých právě ze smluv o dodávkách těchto komodit. Ve většině případu se jedná o jednoduché žaloby, kdy dochází toliko k záměně individuálních údajů, právní základ zůstává zpravidla stejný a předmět řízení nepřesahuje částku 50 000 Kč. Podmínky aplikace § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. 10. Lhůty k plnění byly žalované určeny v souladu s § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.