24 C 278/2021-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 4 284 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný získal na základě přihlášky čtenáře [číslo] ze dne [datum] oprávnění, na základě kterého si dne [datum] vypůjčil v provozovně žalobkyně knihovní dokumenty, které měl dle Knihovního řádu Knihovny [územní celek] vrátit do 28 dnů ode dne vypůjčení, resp. po dovoleném prodloužení nejdéle do [datum]. Uvedené dokumenty žalovaný ani přes několik upomínek žalobkyně nevrátil a žalobkyně proto po něm požaduje celkem částku ve výši 4 284 Kč s příslušenstvím, která představuje poplatky z prodlení a dále dle knihovního řádu náhradu za nevrácené dokumenty ve výši pořizovací ceny nevrácených knihovních jednotek, manipulační poplatek při ztrátě knihovní jednotky a manipulační poplatek za vymáhání pohledávky právní cestou. Žalobkyně dále požaduje zákonné úroky z prodlení z dlužné částky představující smluvní pokuty ode dne podání žaloby, tj. ode dne [datum] do zaplacení a úroky z prodlení z částky odpovídající náhradě škody od prvního dne následujícího po uplynutí 6 měsíců od uplynutí výpůjční doby tj. od [datum] do zaplacení. 2. Soud nejprve dne [datum] rozhodl platebním rozkazem č. j. [číslo jednací], který byl následně zrušen pro jeho nedoručení žalovanému usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil, soud proto předpokládal jeho konkludentní souhlas dle § 101 odst. 4 o. s. ř., věc projednal a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (žalovaný byl v řízení zcela pasivní), a to přihlášky čtenáře ze dne [datum], zřizovací listiny žalobkyně ze dne [datum], výpisu výpůjček čtenáře, předžalobní upomínky ze dne [datum], přílohy [číslo] Knihovního řádu a Knihovního řádu ve znění účinném od 1. 10. 2014, vzal soud v daném případě za zjištěné, že žalovaný získal oprávnění od žalobkyně vypůjčovat si knihovní jednotky v jejích provozovnách, když na základě tohoto si dne [datum] vypůjčil časopis Stalo se – 3x krimi [číslo] a časopis Stalo se – 3x krimi [číslo]. Dle Knihovního řádu Knihovny [územní celek] měl žalovaný knihovní jednotky vrátit do 28 dnů ode dne vypůjčení. V uvedené lhůtě tyto nevrátil a to přesto, že předžalobní upomínkou byl vyzván k vrácení uvedených knihovních dokumentů. Dle přílohy [číslo] Knihovního řádu činí výše poplatků z prodlení při překročení výpůjční lhůty o více než 16 týdnů 200 Kč a za každé 4 týdny (28 dní) se poplatek zvyšuje o 100 Kč. Dlužná částka se tak skládá z poplatku z prodlení za období od [datum] do [datum], celkem tak prvních 113 dní ve výši 200 Kč, dále za navazující období od [datum] do [datum] celkem 978 dní, poplatek ve výši 3 400 Kč (za každých dalších 28 dní x 100 Kč, tj. 34 x (28 dní) x 100 Kč), dále pak z náhrady škody za nevrácené dokumenty v celkové částce 84 Kč (2 x hodnota časopisu, tedy 42 Kč), z manipulačního poplatku při vymáhání právní cestou ve výši 200 Kč a nakonec z manipulačního poplatku ve výši 400 Kč (tj. 2 x 200 Kč) za knihovnické zpracování při ztrátě knihy (při počtu 2 časopisů). 5. Podle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. 6. Podle § 1970 dále jen o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Dle ustanovení § 1976 o. z. je-li předmětem plnění věc, nese věřitel po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci, ať již škoda vznikne z jakékoli příčiny. To neplatí, způsobí-li škodu dlužník. 8. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, když žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a ke své obraně ničeho netvrdil ani nedokazoval, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud vzal v projednávané věci za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o výpůjčce dle ustanovení § 2193 o. z., na základě které byl žalovaný oprávněn si půjčovat knihovní jednotky v provozovnách žalobkyně. Současně se ale zavázal v souladu s knihovním řádem knihovní jednotky vrátit do 28 dnů ode dne vypůjčení. Důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že žalovaný si dne [datum] vypůjčil výše uvedené dokumenty, do současné doby je nevrátil a žalobkyně je proto oprávněna po žalované požadovat celkem částku 4 284 Kč, která se skládá z položek uvedených výše. Nárok žalobkyně na úhradu škody spočívající v ceně knihovních jednotek plyne ze shora citovaného ustanovení § 1976 o. z., když to byl právě žalovaný, který si dané dokumenty půjčil, následně je ale nevrátila, čímž způsobil žalobkyni shora specifikovanou škodu v částce 84 Kč, za kterou odpovídá. Částky představující poplatky z prodlení (200 Kč + 3 400 Kč) a manipulační poplatky (200 Kč + 400 Kč) pak soud po právním zhodnocení posoudil jako ujednání o smluvní pokutě dle ustanovení § 2048 o. z., když žalovaný porušil svoji povinnost plynoucí ze závazkového vztahu a žalobkyni tak vzniká za podmínek stanovených v Knihovním řádu též nárok na takovouto smluvní pokutu (příloha [číslo] Knihovního řádu). Ze všech shora uvedených důvodů tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni uvedenou částku, a to včetně požadovaného příslušenství, na které má žalobkyně nárok dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, výzva k plnění) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 11. Lhůty k plnění byly žalovanému stanoveny jako běžné třídenní v souladu s § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.