28 C 250/2022-125 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 15. 5. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 24 779,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 14. 3. 2017 Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnou žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 30 000 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky revolvingového úvěru. Kreditní kartu právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl v souladu s podmínkami. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky v souladu se smlouvou a podmínkami. Banka svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný však své povinností řádně a včas neplnil, kdy poskytnutý úvěr nesplácel. Právní předchůdce žalobkyně tak využil svého práva a prohlásil úvěr smlouvy o úvěru poskytnutý dle smlouvy dopisem ze dne 31. 7. 2019 za okamžitě splatný v celé výši a vyzval žalovaného k jeho uhrazení. Dlužná jistina tak činí částku 23 236,88 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti 2 809,12 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 543 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25. 2. 2020 ve výši 1 285,75 Kč, dále úrok z prodlení ve výši 10 % jdoucí z dlužné jistiny od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,68 % (následně žalobkyně uvedla, že se jednalo o písařskou chybu, kdy požadovala v souladu se smlouvou a podmínkami úrok ve výši 22,99 %), z jistiny jdoucí od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaný tuto částku neuhradil, ačkoliv byl k jejímu uhrazení ze strany žalobkyně vyzýván. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 6. 2022 č. j. 68 C 215/2021 – 48 vyslovil Obvodní soud pro Prahu 1 svoji místní nepříslušnost a věc byla postoupena soudu zdejšímu. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených listinných důkazů, tj. ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty, z dispozicí ke smlouvě, z výpisů ke kreditní kartě, z upomínky a oznámení o zesplatnění úvěru, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní upomínky, z poštovního podacího archu, z platební historie, z úrokového lístku, ze sazebníku poplatků, z produktových podmínek právního předchůdce žalobkyně, ze všeobecných produktových podmínek, má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Soud má za zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná úvěrová smlouva dle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku. Tato smlouva splňuje veškerá náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník, taktéž splňuje náležitosti z požadované zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prokázala, že předmětný úvěr žalovanému poskytla, stejně tak soud vzal za prokázané, že žalovaný úvěr řádně a včas nehradil. K uhrazení tak zbývá částka specifikována v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně požadovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když tím, že žalovaný neplnil, dostal se do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2444 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 996 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 779,88 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. dle a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. 9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 o.s.ř.