28 C 294/2021-51 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 11. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 2 497,74 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] zanikla v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [právnická osoba], jako zanikající společností, se žalobkyní, společností [právnická osoba] jako společností nástupnickou, na kterou ke dni 1. 4. 2020 přešlo veškeré jmění zanikajících [právnická osoba]. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 2. 4. 2019 [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalovanému přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy, a to zařízení * [anonymizováno 8 slov]). Převzetí tohoto zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listu. Žalovaný však povinnosti vyplývající ze smlouvy porušoval, když řádně a včas nehradil ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. Právní předchůdce tak dle smluvního ujednání jednostranně ukončil v důsledku zmíněného porušení povinnosti smluvní vztah odstoupením, a to odstoupením ze dne 9. 9. 2019. Žalovanému tak vznikla povinnost nejpozději do 14 dnů od ukončení smlouvy vrátit poskytnuté zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil žalobkyni zařízení, jež mu bylo zapůjčeno, nárokuje žalobkyně na zaplacení sjednané smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč za nevrácené zařízení. Žalobkyně dále uvedla, že z důvodu odpojení vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 500 Kč, který kompenzuje náklady na upomínkový proces systémové úkony, fyzické odpojení technikem atd. s tím, že cena je sjednána v ceníku. Žalobkyně nárokovala částku 497,74 Kč z důvodu odpojení ve výši 500 Kč, kdy odečetla slevu za pronájem WIFI ve výši 2,26 Kč. Celkově tak žalobkyně požadovala částku 2 497,47 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně ani žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když tyto skutečnosti vyplynuly z jednotlivých vyúčtování služeb, ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, ze zakázkového listu, z odstoupení od smlouvy, z ceníku služeb. Bylo případně na žalovaném, aby prokazoval opak, ale nestalo se tak. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Součástí uzavřené smlouvy mezi účastníky byla i smlouva o nájmu zařízení pro příjem signálu. Bylo přesně stanoveno, v jakém případě a v jaké lhůtě je žalovaný, pokud smlouva bude ukončena, povinen poskytnuté zařízení vrátit. Pro případ pozdního plnění byla sjednána sankce v podobě smluvní pokuty, kdy smluvní pokuta byla sjednána v rámci smlouvy mezi účastníky v souladu s ustanovením § 2048 a násl. občanského zákoníku. Soud dále taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně představující dosud neuhrazená vyúčtování, když taktéž oprávněnost tohoto požadavku vyplynula z předložených listin. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství, když tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 592,58 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. 7. Lhůty k plnění byly žalovanému stanoveny dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 8. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.