31 C 170/2022-30 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žaloba je dále odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna soudu doložit, proto požaduje po žalované zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, když právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne [datum] na její účet částku ve výši 3 000 Kč. Žalované z této částky neuhradila ničeho. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalobkyně ani a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřily, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř., souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval. 4. Z předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že na účet žalované byla dne [číslo], [číslo] připsána částka 3 000 Kč, když podkladem pro poskytnutí této částky měla být smlouva, kterou však žalobkyně nebyla schopna soudu předložit. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s přílohou představující seznam postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyni byla společností [právnická osoba] postoupena pohledávka ze smlouvy o úvěru [číslo]. 5. Soud se proto nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně stran převodu práv a povinností z úvěrové smlouvy z původního věřitele [právnická osoba] na žalobkyni. Žalobkyni přitom v řízení tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně převodu těchto práv. Z listin předložených žalobkyní, a to z čl. II bod 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], má soud za prokázané, jakým způsobem měly být specifikovány postupované pohledávky a to a) názvem produktu, b) číslem smlouvy, c) datem uzavření smlouvy, d) výší jistiny, úroků, poplatků a jiného příslušenství, e) datem ukončení smlouvy o zápůjčce, f) identifikačními údaji o dlužníkovi, g) kontaktními údaji o dlužníkovi v rozsahu adresy, email a telefonní číslo. S ohledem na skutečnost, že soudu žalobkyně předložila listiny, z nichž nemá soud za prokázané, že by na žalobkyni přešla pohledávka za žalovanou uplatněná danou žalobou, nemá soud aktivní legitimaci žalobkyně v daném řízení za prokázanou a žalobu v plném rozsahu zamítl tak, jak je pod výrokem I. toho rozsudku uvedeno. 6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož by měl v řízení úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, avšak z obsahu spisu nemá soud za prokázané, že by žalovanému náklady řízení vznikly a proto rozhodl tak, že tyto nepřiznal žádnému z účastníků.