31 C 370/2018-283 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 354 064,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy dle ust. § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), je držitelem licence [číslo] na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona a je vlastníkem zařízení distribuční soustavy kabelového vedení nízkého napětí na adrese [adresa svědkyně a žalovaného], v nemovitosti, která se nachází ve vlastnictví žalovaného. Žalobkyně uvedla, že pověřený zaměstnanec žalobkyně dne [datum] prováděl odečet elektroměru na daném odběrném místě, přitom zjistil určité nesrovnalosti s podezřením, že je v daném místě prováděn neoprávněný odběr. Následně bylo pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie, dne [datum] kontrolou [číslo] (D02) zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Následkem tohoto jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Touto kontrolou bylo na odběrném místě zjištěné svévolné připojení do neměřené části elektroinstalace, bylo zjištěno, že zcela chyběly firemní plomby na krytu hlavního vypínače. Po demontování krytu hlavního vypínače o velikosti 3 x 25 A, před elektroměrem [číslo] bylo zjištěno, že byly připojeny v přívodních svorkách v každé fázi dva vodiče. Vodiče CY 6 mm² sloužily jako přívodní vodiče pro elektroměr, což bylo v pořádku. Fázové vodiče cizího kabelu CYKY 4 x 2,5 mm² byly připojeny do přívodních svorek hlavního vypínače ve fázích L1, L2, L3, nulový vodič tohoto kabelu nebyl nikam připojen. Kabel CYKY 4 x 2,5 mm² vedl dále mimo měřící soustavu a byl ukončen v podružném rozvaděči, ze kterého byla neměřená elektřina rozvedena do instalace domu. Elektroměr [číslo] neregistroval fázové napětí 240 V a průtok proudu ve fázi L1 9,3 A, L2 9,9 A, L3 5,1 A. Měření bylo prováděno při vyřazení elektroměru z provozu. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa bylo předáno žalovanému, který byl přítomen kontrole a převzetí tohoto oznámení za přítomnosti Policie ČR potvrdil. Žalobkyně pak pro výpočet škody využila vyhlášku č. 82/2011 Sb. odst. 4 písm. c), když v daném případě byl zjištěn neoprávněný odběr a ani v důsledku následujících jednání se žalovaným nebyly zjištěny nezbytné údaje a další okolnosti umožňující vyhovět požadavkům Ústavního soudu dle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 668/15. Z dostupných údajů tak žalobkyně dospěla k náhradě škody ve výši 339 522,82 Kč, když tato částka odpovídá naměřené spotřebě 17,250 kW x 24 hod./den x 730 dní x 0,2 x 5, [číslo] Kč/kWh (§ 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb.), když se jedná o nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr v rozsahu 2 let za období od [datum] do [datum], a to v souladu s ust. § 9 odst. 6 vyhlášky č. 82/2011 Sb. 2. Žalobkyně dále uvedla, že Policie ČR v dané věci prováděla šetření pod [číslo jednací], když věc následně odložila a po stížnostech žalobkyně na nedostatečně důsledný postup policie, pak byla věc dne [datum] odevzdána k projednání přestupku před ERÚ. Ze závěru policie však je zcela zřejmé, že možná délka trvání neoprávněného odběru byla od [datum] do [datum], když v rámci šetření pro účely Policie ČR byl vypracován znalecký posudek [číslo] který se při stanovování způsobené škody potýkal s obdobnými nedostatky jako žalobkyně, tedy především s nedostatkem vstupních dat k provedení relevantního výpočtu. Žalobkyně rovněž poukázala na neadekvátní nárůst spotřeby v odběrném místě po zjištění neoprávněného odběru, když v období od [datum] do [datum] se dá hovořit o konstantních spotřebách, následný nárůst o 1200 % je nárůstem naprosto překračujícím standardní schémata. Žalovaný tuto skutečnost žádným způsobem nevysvětlil, dramatický nárůst energie neodůvodnil. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném část nákladů na zjištění neoprávněného odběru v souladu s ustanovením § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a to v částce 14 541,78 Kč představující souhrn služeb poskytnutých externí společností, mezi které spadá práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Tato částka byla dodavatelské společnosti uhrazena. Neoprávněným odběrem byla tak žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 354 064,60 Kč sestávající se z neoprávněného odběru elektřiny ve výši 339 522,82 Kč a z náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 14 541,78 Kč. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení této částky vystavením faktury [číslo] splatné dne [datum], avšak žalovaný tuto neuhradil. Žalovaný pak dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že k neoprávněnému odběru u něj v žádném případě nedocházelo a pokud byly zjištěny v odběrném místě nesrovnalosti, tyto musel způsobit zaměstnanec, který [datum] s elektroměrem manipuloval. Nesouhlasil s vynaloženými náklady na zjištěný neoprávněný odběr, kdy uvedl, že neoprávněný odběr mohl zjistit už sám zaměstnanec žalobkyně dne [datum] a nemusela tento provádět externí firma, která si za něj náklady účtovala. Poukázal také na skutečnost, že v období od [datum] do [datum] nebydlel v domě na adrese [adresa] adrese [adresa svědkyně]. Dále pak žalovaný uvedl, že dům na adrese [ulice a číslo] a dům na adrese [ulice a číslo], kdy tyto domy jsou propojeny a jsou připojeny na předmětné odběrné místo, byly před zjištěním neoprávněného odběru elektrické energie vytápěny kotlem na tuhá paliva, respektive každý dům svým kotlem, když v domě na adrese [ulice a číslo] byl tímto kotlem zajištěn i ohřev vody. Žalovaný uvedl, že je pravdou, že byl vyšetřován Policií ČR, když věc byla vedena tedy pod sp. zn. KRPP [číslo] 2015 [číslo], kdy na základě znaleckého posudku bylo zjištěno, že mohla být žalobkyni neoprávněným odběrem způsobena škoda, když žalovaný poskytl tomuto znalci potřebnou součinnost, poukázal na posudek vypracovaný tímto znalcem a poukázal také na fakt, že částky odpovídající náhradě škody stanovené znalcem neodpovídají částce požadované žalobkyní v daném řízení. 4. Žalovaný dále při ústním jednání dne [datum] (č. l. 40) uvedl, že po zjištění neoprávněného odběru došlo k rapidnímu nárůstu spotřeby elektrické energie z toho důvodu, že v následujícím období používal často [číslo] W sbíječku, neboť prohluboval studnu na pitnou vodu, a to někdy od srpna do října, kdy tuto používal cca 18 hodin denně, dále se v odběrném místě po celou dobu prací svítilo 200 W žárovkou, dále objekt na adrese [ulice a číslo], který je naveden na jeden elektro měřič začal být pronajímán, kdy nájemníci ve vedlejším objektu si při provedené kontrole vařili oběd na ploténkovém vařiči, neboť jim došla plynová bomba. Dále pak žalovaný uvedl, že měl rozbitý záchod, a proto stále spínala vodárna s kalovým čerpadlem cca [číslo] W, tedy v okamžiku, kdy probíhalo měření dne [datum], došlo k tak rapidnímu navýšení elektrické energie. Co se týče přímotopů, tyto měl žalovaný k dispozici pro případ nouze, neboť měl v úmyslu kotel na tuhá paliva předělat na kotel na tepelná čerpadla. 5. Žalobkyně odmítla tvrzení žalovaného, že byl objekt vytápěn kotlem na tuhá paliva, neboť z fotodokumentace z roku 2011, kdy střešní krytina objektu je ve shodném stavu v roce 2011 jako v roce 2021 žádný komín na střeše není vidět. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že ten, kdo má doma v bytě zapojený bojler, většinou jede v sazbě D08, což znamená, že bojler nahřívá, respektive spíná po 8 hodinách a 8 hodin v podstatě hřeje, kdy se rozděluje nízké a vysoké napětí, aby ta domácnost co nejvíce ušetřila, kdy tedy ten bojler neběží celých 24 hodin stejně, dojde k jeho nahřátí, a pak k vypnutí, a to je právě ten přepínač HDO a sazba D08. S ohledem na skutečnost, že žalovaný připustil, že měl v předmětném objektu bojler, avšak žádná sazba D08 sjednána nebyla, byla zde sjednána po celou dobu sazba D02, která odpovídá tomu, že je v bytě tak lednička a žárovka. 6. Žalovaný toto zdůvodnil tak, že bojler používal pouze zřídka. Sazbu měnil až poté, kdy došlo k instalaci tepelných čerpadel a žalovaný zrušil starý kotel na tuhá paliva. 7. Žalovaný rovněž odmítl uhradit částku 14 541,78 Kč, kterou považov