34 C 188/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku z titulu úvěrové smlouvy ze dne 15. 9. 2014. 2. Soud vzal za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem na Maltě a žalovaný projevili dne 15. 9. 2014 v písemné formě prostředky komunikace na dálku vůli zavázat se na straně [právnická osoba] [anonymizováno] poskytnout na požádání žalovanému peněžní prostředky do výše 2 000 Kč a na straně žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit do 30. 9. 2014 [anonymizována tři slova] poskytla žalovanému úvěr dne 15. 9. 2014. Dne 21. 12. 2017 se [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyně domluvily na postoupení souboru pohledávek, jehož součástí je i žalovaná pohledávka ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni oproti zaplacení postupní ceny do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Dne 18. 1. 2018 oznámila [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Dne 16. 4. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že nebude-li zaplaceno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. 3. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z. per analogiam, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, ovšem nezavázal se zaplatit úroky. Smlouva uzavřená mezi účastníky je proto nepojmenovaná, ovšem s přihlédnutím k ujednání, dle něhož jsou peněžní prostředky poskytnuty na žádost, je jí nejbližší smlouva o úvěru. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky do sjednané výše, měla právo na jejich vrácení do sjednaného data. Žalovaná pohledávka byla postoupena z původního věřitele [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalovaná pohledávka je součástí postupovaného souboru. Toto postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno žalovanému. Žalovaný ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. nesplnil ve sjednané lhůtě, proto se ocitl v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.