39 C 198/2022-56 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 17. 6. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 24 393,75 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a sjednaného úroku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 29. 6. 2019 smlouvu o půjčce pod [číslo] s produktovým názvem [anonymizována dvě slova], součástí smlouvy byly také smluvní podmínky, jejichž akceptaci potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Na základě smlouvy byla poskytnuta žalovanému zápůjčka ve výši 14 000 Kč. Tuto převzal v hotovosti, což také podpisem smlouvy potvrdil. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se zavázal uhradit poplatek celkem 14 083 Kč, který sestával z kapitalizovaného úroku v sazbě 29% ročně, kdy tato sazba byla sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy, dále pak byl povinen v tomto poplatku hradit částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení, dále pak částku za administrativní činnosti a komfortní poplatek. Při jednání zástupce žalobkyně potvrdil, že další částí bylo 1 800 Kč za pojištění, ke kterému se také žalovaný ve smlouvě zavázal. Bylo dohodnuto, že částka celkem 28 083 Kč bude splacena v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, poslední splátka činila 412 Kč. Za dobu trvání smlouvy uhradil žalovaný 11 500 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč (4 x v červenci 2019, 4 x v srpnu 2019, 3 x v září 2019, dne 8. 10. 2019 bylo uhrazeno 2 500 Kč, dne 2. 11. 2019 bylo uhrazeno 1 000 Kč a dne 5. 12. 2019 bylo uhrazeno 2 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že platby byly započteny částkou 5 805,50 Kč na jistinu, ve zbytku pak na poplatky, které jsou dále požadovány v částce 6 399,25 Kč. Žalobkyně uplatnila také smluvní pokutu s odkazem na uzavřenou smlouvu, kde byla sjednána v sazbě 0,1% denně z hodnoty dlužných splátek, se kterými je žalovaný v prodlení. Smluvní pokuta byla kapitalizována k 1. 2. 2022, nicméně je požadována pouze v částce 7 000 Kč (s odkazem na zákon o spotřebitelském úvěru). Další částí nároku je kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 549,34 Kč a sankční poplatky 2 800 Kč, ke kterým se žalobkyně následně vyjádřila tak, že se jedná o platbu za zaslání šesti upomínek po 300 Kč a poplatek za vymáhání dluhu 1 000 Kč. Aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, kdy postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 1. 2. 2022. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že dostatečně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, v obsáhlém podání ze dne 5. 9. 2022 žalobkyně pojednala dosavadní praxi Evropské unie, orgánů veřejné moci a dalších subjektů. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně postupovala s odbornou péčí, vycházela z informací, které si sama aktivně zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, kdy opět jsou naprosto nepřekvapivě uváděny obecné odkazy na bankovní registry, nebankovní registry, insolvenční rejstřík, evidenci exekucí a podobně. Žalobkyně doplnila, že byl zjišťován příjem žalovaného i jeho výdaje. Uvedené podání soud považuje v jeho převážné části za naprosto zbytečné, protože pokud by relevantní informace byly poskytnuty soudu již v podané žalobě a žalobkyně se nesnažila soud edukovat nespočetnými odkazy na komentářovou literaturu, rozhodnutí nejrůznějších soudu a podobně, mohla by nepochybně více času věnovat kvalitnímu zpracování žaloby a dostatečnému zpracování důkazů. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten byl ale pro nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně a nevydal rozsudek pro zmeškání, neboť skutková tvrzení tak, jak jsou uvedena v žalobě, nesvědčila o tom, že by bylo lze smlouvu považovat za platné právní jednání. 3. Soud ještě před jednáním upozornil žalobkyni na to, že považuje smlouvu minimálně v části sjednaných úroků za neplatné právní jednání, neboť je třeba na kompletní poplatek nahlížet právě jako na skrytý sjednaný úrok, který se pohybuje v řádech 70% ročně (nikoliv deklarovaných 29% ročně), což rozhodně neodpovídá obecné praxi a úrokové sazbě, která je poskytována v běžném styku. Soud se však stále klonil k možnosti, že ujednání o úrocích lze oddělit a bylo by pak možné na smlouvu nahlížet jako na platné právní jednání s tím, že by byla určena odlišná úroková sazba proti té, která byla sjednána. Nicméně po provedení dokazování listinami, které žalobkyně předložila, se soud přiklonil k úvaze, že smlouva jako taková je absolutně neplatná. 4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce – [ulice] v hotovosti, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 29. 6. 2019 prostřednictvím zprostředkovatele [jméno] [příjmení]. Žalovanému bylo poskytnuto 14 000 Kč, když převzetí této částky potvrdil podpisem smlouvy. Zároveň se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit úrok kapitalizovaný částkou 2 504 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a platbu za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4 127 Kč. Již k těmto položkám nelze než poznamenat, že jen velmi těžko lze najít rozdíly mezi pojmem administrativní činnost oproti pojmu vedení zákaznického účtu, případně rozdíl mezi flexibilním a komfortním splácením. Naprosto není jasné, za co konkrétně tyto poplatky měly být hrazeny, navíc v tak nehorázné výši. K tomu je třeba ještě uvést, že žalovaný se zavázal přistoupit k volitelnému doplňkovému pojištění a uhradit částku 1 800 Kč Celkem tedy mělo být uhrazeno 28 083 Kč v 60 týdenních splátkách po 469 Kč resp. 412 Kč. V uzavřené smlouvě jsou zakotveny smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, kde je ujednáno, jakým způsobem bude dluh umořován. V článku 6. smluvních podmínek je sjednán poplatek za zaslanou upomínku 300 Kč, dále pak poplatek za zahájení vymáhací činnosti. Byla také sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužných částek pro případ prodlení dlužníka. Stejné informace bylo pak lze získat ze Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Soud neprováděl důkazy, které žalobkyně předložila v podobě výpočtu smluvních pokut a kapitalizovaného úroku z prodlení pro nadbytečnost. To, že byla pohledávka postoupena a tato skutečnost byla oznámena žalobkyni, byla prokázána přípisem právní předchůdkyně žalobkyně z 1. 2. 2022, stejně tak přípisem žalobkyně z 10. 2. 2022. K výzvě soudu předložila žalobkyně listiny, které měly svědčit o tom, že byla řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Bylo předloženo potvrzení o výši příjmů od [právnická osoba] v.o.s. z 21. 6. 2019, podle které činil čistý měsíční příjem žalovaného 6 571 Kč. Zároveň byla k této skutečnosti předložena pracovní smlouva s tím, že žalovaný je přidělen k výkonu práce do společnosti [právnická osoba] Co se týká dalších podrobností o finanční situaci žalovaného, byla předložena zákaznická karta, ve které uváděl žalovaný adresu svého trvalého pobytu, případně náhradní adresy, kontakty a potvrdil, že je zaměstnán jako dělník. Jeho čistý příjem činí 6 571 Kč, kdy se jedná o jeho jediný zdroj příjmů, odhadované měsíční výdaje jsou pak 3 500 Kč. V kartě zákazníka se objevuje ještě další příjem domácnosti 12 400 Kč, ke kterému se však žalobkyně nedokázala vyjádřit, z jakých zdrojů tato částka pochází. Nicméně s touto částkou dosáhl podle právní předchůdkyně žalobkyně žalovaný na čistý měsíční příjem 18 971 Kč, z čehož po odečtení výdajů mu zbyl dostatek finančních prostředků pro poskytnutí zápůjčky. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Z provedených důkazů má soud za zjištěné, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v částce 14 000 Kč, ze skutkových tvrzení žalobkyně, která nebyla sporována má soud za uzavřené, že žalovaný zaplatil v průběhu trvání smluvního vztahu 11 500 Kč. 6. Soud posoudil uzavřenou smlouvu jako neplatné právní jednání, a to s odkazem na zákon o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 tohoto zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z