39 C 56/2019-477 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 20. 2. 2019 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 506 210 Kč s příslušenstvím, když tato částka představuje náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu bolestného a náhradu ztížení společenského uplatnění s tím, že částka bude specifikována na základě vypracovaného znaleckého posudku. Posledním požadovaným nárokem opak bylo vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to za dobu od 1. 2. 2019. Žaloba byla odůvodněna tím, že 23. 2. 2016 se žalobkyně podrobila ve Fakultní nemocnici v [obec] chirurgickému zákroku, kdy jí byly většinově odstraněny prsní žlázy a vloženy prsní implantáty. Operační zákrok byl proveden s ohledem na zdravotní indikaci žalobkyně. Před zákrokem měla žalobkyně sjednaný s lékaři plán operačního zákroku, který měl být v případě pozitivního nálezu (prokázaný důvod) takový, že bude provedena [anonymizováno 5 slov], následně měla být provedena [anonymizována dvě slova]. Druhá varianta bylo provedení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nebo bez, [anonymizována dvě slova] měla být opět provedena až v druhé době. Již před výkonem žalobkyně informovala o lékaře, že dává přednost maximální minimalizaci rizika onemocnění [anonymizována dvě slova], a to i za cenu [anonymizována dvě slova]. Ošetřující onkolog uvedl, že okamžitou [anonymizována dvě slova] nedoporučuje. V průběhu operace 23. 2. 2016 byl u žalobkyně zjištěn [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v levém prsu. Lékaři při výkonu provedli subkutánní [anonymizováno], v druhé fázi téže operace ihned provedli [anonymizována dvě slova] s uložením prsních implantátů, s [anonymizována dvě slova] z podpaží jamky postižené strany. Po vložení [anonymizována dvě slova] se u žalobkyně projevily bolesti, došlo k [anonymizována dvě slova], žalobkyně měla stále obavy z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Proto 6. 3. 2017 podstoupila ve [anonymizováno] nemocnici v [anonymizováno] výkon spočívající v oboustranné [anonymizováno], korekci obou implantátů a odstranění zbytkové prsní žlázy. Dne 9. 4. 2018 byla na témže pracovišti provedena [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. V důsledku změny operačního plánu operace dne 23. 2. 2016 (vložením [anonymizováno]) reagovala žalobkyně depresivně, prožívala psychický šok, byla citlivá, slabá a plačtivá. Zároveň v důsledku nesprávného postupu žalované byla nucena podstoupit další 2 operace, s čímž souvisela i další hospitalizace v nemocnici a dlouhodobější rekonvalescence. Lékaři tím že provedli rekonstrukci prsou, výrazně zasáhli do přirozených práv žalobkyně, ta dokonce po uvedeném zákroku musela užívat antidepresiva. Od roku 2016 do roku 2018 se u žalobkyně vyvinul [anonymizována dvě slova], je dlouhodobě léčena v psychiatrické ambulanci. V důsledku dlouhodobých psychických i somatických obtíží zůstává i nadále v pracovní neschopnosti, ta začala 4. 9. 2017. Žalobkyně je přesvědčena, že nebyla dostatečně poučena o charakteru a možných variantách výkonu v souvislosti s uložením prsních implantátů. Ona sama nežádala rekonstrukci prsou, lékařský zákrok byl proveden v rozsahu takovém, který odporuje projevené vůli žalobkyně coby pacientky O tom, že zásah byl protiprávní, svědčí i znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který žalobkyně předložila se žalobou. K otázce bolestného žalobkyně uvedla, že v souvislosti s nedovoleným zákrokem musela podstoupit další dva zákroky ve [anonymizováno] nemocnici v [anonymizováno]. Na bolestném požaduje částku 127 300 Kč, když se jedná o bodové ohodnocení 240 bodů za každý další zákrok, tedy celkem 480 bodů po 249,90 Kč (podání z 18. 3. 2019). Ztížení společenského uplatnění dovozuje z důvodů snížení kvality života, doživotních následků operace, požaduje s odkazem na znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] částku 526 823 Kč. K náhradě za ztrátu na výdělku uvedla, že od 23. 11. 2015 byla zaměstnána u Krajského státního zastupitelství v [obec]. V souvislosti s operačním zákrok byla v pracovní neschopnosti od 22. 2. 2016 do 19. 6. 2016. Pracovní poměr byl ukončen 31. 10. 2017 z podnětu žalobkyně, která pro svůj zdravotní stav nebyla schopna práci vykonávat. Již od 4. 9. 2017 byla opět uznána plně práce neschopnou. Žádá náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti, kdy za období od 4. 9. 2017 do 31. 1. 2019 uplatňuje celkem 506 210 Kč. Od 1. 2. 2019 je pak až do doby skončení pracovní neschopnosti požadováno doplacení rozdílu mezi dříve dosahovaným výdělkem oproti částkám vyplaceným na dávkách nemocenského pojištění. Ve svém podání ze dne 11. 6. 2019 žalobkyně doplnila, že i nadále setrvává na předchozích tvrzeních, podle kterých se lékaři žalované dopustili protiprávního jednání tím, že bez řádného informovaného souhlasu, proti výslovnému přání pacienta, a v rozporu se stanoviskem onkologa vložili prsní implantáty ihned po provedení mastektomie. Namítla také, že zákrok nebyl proveden řádně z toho důvodu, že nebyla odstraněna celá prsní žláza, prsní implantáty nebyly vhodně umístěné. Ona nevyjádřila souhlas s aplikací implantátů pro případ, že perioperační nález bude maligní. Kdyby byla seznámena řádně se všemi okolnostmi podstatnými pro její volbu a s možnými komplikacemi, včetně rizika výkonu, pooperačních omezení, i s omezenou životností implantátu, nikdy by s jejich vložením nesouhlasila, a to ani v době pozdější. 2. Podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 žalobkyně upřesnila své žalobní nároky a žalobu rozšířila. Za dobu od 1. 2. 2019 do 20. 7. 2019 (trvání pracovní neschopnosti) požaduje ztrátu na výdělku ve výši 158 729 Kč. Ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od 21. 7. 2019 do 31. 8. 2019 vyčíslila částkou 59 320,70 Kč, za dobu od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 částkou 462 273 Kč, za dobu od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2020 částkou 396 672 Kč, za dobu od 1. 6. 2021 do 31. 1. 2022 částkou 291 327 Kč. Od 1. 2. 2022 požaduje přiznání renty 30 000 Kč měsíčně s pravidelnou valorizací. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 6. 4. 2022, č.j. 39 C 56/2019 – 430. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním dne 5. 4. 2019. Uvedla, že u žalobkyně byla provedena operace v souvislosti z pozitivní rodinnou anamnézou a prokázanou mutací. Nicméně v důsledku vyhodnocení vzorků přímo při operaci bylo rozhodnuto o jiném postupu, než na který byla pacientka připravena (vyšetřením při operaci odebraného vzorku byla zjištěna malignita a výskyt dalších ložisek). Operatér se rozhodl k oboustrannému výkonu a rekonstrukci v jedné době proto, aby byla snížena následná operační zátěž při následné plánované gynekologické operaci Operace prsů nebyla operací preventivní, ale jednalo se již v důsledku laboratorních zjištění o léčebný výkon. Není pravda, že by žalobkyně nebyla poučena o charakteru možných variant výkonu. 4. [ulice] účastník, Kooperativa pojišťovna a.s. ve svém vyjádření z 19. 5. 2019 uvedl, že žaloba vykazuje vady, které brání jejímu věcnému projednání. Nesouhlasí s tím, že by měla žalobkyně nárok na náhradu za nemajetkovou újmu, neboť provedený zákrok byl shledán věcně správným, tedy lege artis. Postup byl přezkoumáván [anonymizováno] radou [obec] lékařské komory. Vědecká rada konstatovala pouze administrativní pochybení spočívající v nedostatku informovaného souhlasu. Jednání v podobě lékařského zákroku, který byl posouzen jako lege artis, může být posouzeno pouze jako zásah do jiné složky osobnostního práva, jako zásah do tělesné integrity. A pokud by tedy bylo prokázáno, že platný informovaný souhlas nebyl dán, je tuto formu zásahu žalovaná připravena odškodnit. Nicméně z pohledu vedlejšího účastníka lékařský tým žalované zvolil řešení, které nebylo v neprospěch žalobkyně, lékaři jednali s jasným úmyslem, co nejvíce pacientce prospět v krátkém čase a v rámci jednoho zákroku. Ve svém dalším podání ze dne 16. 6. 2019 vedlejší účastník opět podrobně popsal poskytování lékařské péče žalobkyni, kdy byla velmi přesně diagnostikována, byly s ní podrobně rozebrány možnosti léčby i zvažované způsoby operačního výkonu. Veškerá činnost lékařů byla motivována jednak záchranou života žalobkyně, dále pak měli lékaři na mysl nejšetrnější postup i s ohledem na věk a psychickou stránku osobnosti mladé ženy. Co se týká nároku na odškodnění bolesti, pokud žalovaná vůbec nese odpovědnost, pak pouze za bolest, která vznikla v důsledku té části operačního výkonu, který není krytý informovaným souhlasem žalobkyně. Je tedy třeba tyto bolesti rozlišit. Co se týká nároku na poskytnutí náhrady za ztrátu na výdělku, vedlejší účastník popírá, že by existovala příčinná souvislost mezi operací provedenou 23. 2. 2016 a tvrzenou majetkovou škodou v podobě snížení příjmu v důsledku pracovní neschopnosti. Na tomto svém závěru setrval vedlejší účastník, i pokud se vyjadřoval k rozšíření žalobního návrhu. 5. Mezi stranami nebylo sporné, že žalobkyně postoupila 23. 2. 2016 po operaci ve [anonymizováno] nemocnici v [obec], která byla původně indikován