11 C 12/2023-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 826 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], (dále také jen„ původní věřitel“), jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 4.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.707.64 Kč a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 118.36 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód [číslo]. Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne [datum]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo], to je rodné číslo žalovaného. Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne [datum]. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven dle článku II.2.b. smlouvy, kdy je poplatek stanoven jako vyšší než v případě řádného splácení, jelikož žalovaný překročil dobu splatnosti úvěru. Poplatek obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů původním věřitelem, dále náklady vznikající původnímu věřiteli v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro původního věřitele. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin. 3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud v tomto řízení za zjištěné, že žalovaný měl patrně v úmyslu s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], uzavřít smlouvu o úvěru, soudu však byla k prokázání uzavření smlouvy předložena pouze nepodepsaná kopie úvěrové smlouvy [číslo] [spisová značka] datované dne 3. 3. 2021, ze které nelze mít prokázaný projev vůle žalovaného uzavřít úvěrovou smlouvu právě v tomto znění. V listině bylo uvedeno datum splatnosti úvěru do [datum], úrok 36% ročně, RPSN 1311,20%. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poukázal dne [datum] na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 4 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem dopisem ze dne [datum] s výzvou k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Dále byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka ze dne [datum] právním zástupcem žalobce. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval vrácení poskytnuté částky. 4. Soud se předně zabýval tím, zda byla prokázána tvrzení žalobkyně o tom, že mezi jejím předchůdcem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobce soudu nedoložil svá tvrzení o průběhu kontraktačního procesu, který měl vést k uzavření tvrzené smlouvy elektronickým způsobem, smlouva o úvěru předložená žalobkyní není žalovaným osobně podepsána, a soud proto nemá za prokázané, že žalovaný akceptoval případný návrh úvěrové smlouvy právě ve znění, které bylo soudu předloženo, a nemá tedy uzavření úvěrové smlouvy za prokázané. Soud proto dospěl k závěru, že k prokázání uzavření tvrzené smlouvy nedošlo. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, tak dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností původního věřitele nevznikl závazek v podobě úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru na základě tvrzené úvěrové smlouvy. Žalovanému proto nevznikla jiná povinnost než právnímu předchůdci žalobkyně, a nyní po postoupení žalované pohledávky na žalobkyni dle § 1879 a násl. občan. zák. žalobkyni, vrátit poskytnutou částku - jistinu ve výši 4 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že nebyl prokázán vznik závazkového vztahu, představovalo plnění předchůdce žalobkyně žalovanému plnění bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. Z hlediska právního posouzení se tak jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 obč. zák. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Pohledávka žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení činí částku 4 000 Kč, neboť nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci nebo původnímu věřiteli nějakou částku dosud uhradil. 5. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, ten je vázán na výzvu věřitele dlužníku o zaplacení. Žalobce doložil první upomínku o úhradu částky 16 000 Kč adresovanou žalovanému ze dne [datum], soud proto vycházel z toho, že ke dni [datum] již byl žalovaný v prodlení s úhradou této částky a od tohoto data přiznal žalobci úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbytku soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl, neboť zde nárok žalobci nevznikl. 6. Žalobce i žalovaný byli v tomto řízení částečně úspěšní i neúspěšní, a soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žalobci přiznal 40 % nákladů tohoto řízení, když soud od procesního úspěchu žalobce (70%) odečetl jeho procesní neúspěch (30%). Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 2 advokátního tarifu, 21 % DPH z těchto položek a zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč Celkem 2 089 Kč, z toho 40 % činí 836 Kč. Další náklady žalobce na právní zastoupení soud neshledal jako účelné, neboť žalobce dalšími podání především doplňoval tvrzení, která již měla být obsažena v podané žalobě, a nemohou jít proto na úkor žalovaného.