11 C 211/2022-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 680,56 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou provozující elektroenergetické distribuční soustavy. Žalovaný měl uzavřenou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne [datum]. Pracovníky společností [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie (dále jen„ NO“) bylo ve dnech [datum] kontrolou [číslo] [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], prováděl opakovaně neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny ve znění pozdějších předpisů. Na uvedeném odběrném místě byla dne [datum] zástupcem provozovatele distribuční soustavy přerušena dodávka elektřiny pro dlužné částky za dodávku elektřiny. Dne [datum] byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie se stavem zjištěným při přerušení VT [číslo] kWh, NT [číslo] kWh na elektroměru v. [číslo]. Dne [datum] bylo při provádění opětovného připojení - přepisu odběrného místa zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem. Stav zjištěný při opětovném připojení - přepisu byl VT [číslo] kWh, NT [číslo] kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem stavu při přerušení a při opětovném připojení, to je 183 kWh. Na tomtéž místě bylo dne [datum] kontrolou [číslo] odběrného místa bylo zajištěno a zdokumentováno neoprávněné napojení na neměřenou část elektroinstalace. Dne [datum] byla na základě pracovního příkazu v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností. Toto je standardně provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru a následným přeplombováním krytu svorkovnice elektroměru. Dne [datum] bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěné porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedené provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v. [číslo] při přerušení dodávky elektřiny byl VT [číslo] kWh, NT [číslo] kWh - k tomuto stavu byla obchodníkem ukončena smlouva k odběru elektřiny ke dni [datum] původnímu zákazníkovi, stav zjištěný při opětovném připojení - přepisu byl VT [číslo] kWh, NT [číslo] kWh. Z důvodu vyhřátých svorek po samopřipojení došlo k výměně stávajícího elektroměru v. [číslo] jeho zaslání k přezkoušení do Autorizovaného metrologického střediska. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, to je [číslo] kWh. Za přítomnosti Policie ČR byl neoprávněný odběr elektřiny řádně prokázán, zdokumentován a následně prostřednictvím demontáže elektroměru ukončen. Žalovaný byl o důsledcích kontrol provedených na odběrném místě informován dopisy ze dne [datum] a [datum]. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny bylo nutné zvolit výpočet pomocí postupu stanoveného § 16 odst. 1 a § 17 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 359/2020 Sb. V případě prvního NO zjištěného kontrolou dne [datum] se od přerušení pro neplacení tedy od [datum] do zjištění dne [datum] se jednalo o škodu v délce trvání 7 dní a celková spotřeba byla na základě odečtu elektroměru zaznamenána ve výši 183 kWh. V případě druhého NO zjištěného kontrolou dne [datum] se podle zjištění techniků o stavu elektroinstalace jednalo o škodu v délce trvání 108 dní a celková spotřeba byla na základě odečtu elektroměru zaznamenána ve výši 2 510 kWh. Zjištěné hodnoty byly ohodnoceny cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru stanovené v příslušné výši podle cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný kontrolou ze dne [datum] činí částku 1 022,01 Kč a výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný kontrolou ze dne [datum] částku 6 712,87 Kč. Dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částkou nákladů na zjištění neoprávněného odběru ze dne [datum] je 1 608 Kč, částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty na 1 945,68 Kč. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 1 022,01 Kč vystavením faktury [číslo] splatné dne [datum]. Neoprávněným odběrem elektřiny ze dne [datum] byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 8 658,55 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 6 712,87 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 1.945,68 Kč. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení této dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatné dne [datum] Tyto faktury byly žalovanému odeslány, avšak žalovaný na ně nikterak nereagoval, ano po odeslání upomínek a předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin. 3. V žalobě uvedené skutečnosti má soud za zjištěné z žalobcem předložených listin, které jsou součástí soudního spisu a které plně korespondují s tvrzeními uvedenými v odst. 1 odůvodnění tohoto rozsudku. Z těchto listinných důkazů má soud za zjištěné okolnosti podstatné pro vznik neoprávněného odběru (viz zejména protokoly o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a [datum]), i vyčíslení škody vzniklé neoprávněným odběrem a její vyúčtování žalobcem žalované shora citovanými fakturami. Na neoprávněný odběr byla žalovaná žalobcem písemně upozorněna a o úhradu vystavených faktur byla opakovaně upomínána. Pro předmětné odběrné místo měla žalovaná se žalobcem sjednanou Smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne [datum] a na adrese odběrného místa má žalovaná i v současné době trvalý pobyt, soud proto nemá pochybnosti o tom, že k neoprávněnému odběru došlo právě z její strany. Žalovaná v tomto řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dlužnou částku žalobci uhradila, ani nesporovala vznik neoprávněného odběru. 4. V dané věci tak má soud za prokázané, že v uvedeném odběrném místě došlo ze strany žalované v žalovaném období k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy ve smyslu § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, a to připojením a odběrem z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Vzhledem k tomu, že ustanovením § 51 odst. 2 téhož zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje, žalobkyně shora uvedenými skutkovými tvrzeními i důkazy prokázala, že jí vznikla škoda, která byla v příčinné souvislosti s chováním žalované, kterou způsobila žalovaná, a ta je tak povinna uhradit žalobkyni škodu. Žalobkyně vyčíslila svou škodu součtem za neoprávněný odběr a náklady souvisejícími na zjištění neoprávněného odběru dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. S ohledem na skutečnost, že žalovaná zůstala v prodlení, má žalobkyně nárok požadovat i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupce podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon uvedený v § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, zde dva úkony (sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy žalovanému). O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 o.s.ř.