13 C 129/2023-75 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 049 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši a dále náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyni a s žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o elektronických komunikacích ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací ve sjednaném rozsahu a žalovaná se zavázala platit za tyto služby sjednanou cenu. Podanou žalobou nárokuje žalobkyně pouze část ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací uplatněné žalobkyní vůči žalované, a to nároky, o nichž je oprávněn rozhodovat civilní soud. O nárocích týkajících se povinností poskytovatele služeb elektronických komunikací podle zákona č. 127/2005 Sb. je příslušným k rozhodování Český telekomunikační úřad. Uplatněný nárok však nevyplývá ze služeb elektronických komunikací, ale z vyúčtování zprostředkovaných služeb a platebních služeb poskytnutých žalované subjekty odlišnými od žalobkyně, které však byly žalobkyní žalované v souladu s uzavřenou smlouvu vyúčtovány a k jejichž úhradě byla povinna. 2. V řízení byla zkoumána otázka místní příslušnosti soudu, když návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl původně podán u Obvodního soudu pro Prahu 6, a to s ohledem na trvalý pobyt žalované. Na ústním jednání u tohoto soudu konaném dne [datum] uvedla žalovaná, že se zdržuje v [obec] na adrese [ulice a číslo]. Podle § 84 o.s.ř., je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti kterému návrh směřuje. Tímto obecným soudem je pak podle § 85 odst. 1, o.s.ř. okresní soud, v jehož obvodu má fyzická osoba bydliště. Podle § 80, z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku má člověk bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Z prohlášení žalované učiněným Obvodního soudu pro Prahu 6 ohledně jejího místa bydliště v obvodu zdejšího soudu je tak odůvodněna příslušnost Okresního soudu Plzeň - město k projednání věci. Věc proto byla postoupena zdejšímu soudu usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. 3. Žalovaná se k podané žalobě písemně nevyjádřila, a proto bylo ve věci nařízeno jednání, na které se žalovaná osobně dostavila. Jednání bylo konáno v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce, který se z ústního jednání písemně omluvil a zároveň souhlasil se jeho konáním za nepřítomnosti žalobkyně i právního zástupce žalobkyně. V rámci ústního jednání uvedla žalovaná, že uplatněný nárok neuznává, neboť z předmětné smlouvy již vůči ní byly uplatněny finanční nároky, pro které je v současné době vedena exekuce. Dále žalovaná uvedla, že předmětný mobilní telefonu, jehož prostřednictvím měly být čerpány zprostředkované a platební služby, které jsou předmětem řízení, ztratila někdy v létě roku 2020 a je tak možné, že uvedené služby čerpal někdo jiný. Zároveň však připustila, že ztrátu svého mobilního telefonu žalobkyni neoznámila a své telefonní číslo nezneplatnila. Dále uvedla, že e-mailovou adresu, na kterou jí dle uzavřené smlouvy se žalobkyní měla být doručována vyúčtování a další informace přestala používat přibližně 1 měsíc po jejím zřízení. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi účastníky řízení byla [datum] uzavřena Účastnická smlouva [číslo]. Součástí služeb poskytovaných žalobkyní na základě této smlouvy byly i platební služby ve formě DMS a SMS plateb a m – plateb. Uzavřením smlouvy se žalovaná rovněž zavázala k akceptaci Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, s nimiž byla seznámena. Součástí těchto Všeobecných obchodních podmínek v čl. 3 [číslo] – služby třetích stran a platební služby je ujednání o tom, Že veškeré pohledávky, které vzniknou třetí straně za žalovanou v případě využití služby třetí strany, postupuje příslušná třetí strana žalobkyni, která je oprávněna tyto vyúčtovat a v případě neuhrazení vlastním jménem vymáhat. Z vyúčtování služeb za období 13. 11. až [datum] pak bylo zjištěno, že žalovaná využila zprostředkované a platební služby za částku celkem 3 848 Kč. Z vyúčtování služeb za období 13. 10. až [datum] bylo zjištěno, že žalovaná využila zprostředkované a platební služby za částku 931 Kč, z vyúčtování služeb za období 30. 9. až [datum] bylo zjištěno, že žalovaná využila v tomto období zprostředkované služby za 99 Kč a z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaná využila platební služby v tomto období za 4 171 Kč Celkem tak za uvedená období využila žalovaná zprostředkované a platební služby za částku celkem 9 049 Kč, která je předmětem žaloby. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná z této částky ničeho neuhradila, což žalovaná v rámci ústního jednání připustila, respektive netvrdila ani nenavrhla důkazy k prokázání toho, že by tyto platby uhradila. Připustila rovněž, že vyúčtování těchto plateb jí bylo doručováno na e-mailovou adresu, kterou nepoužívala, takže o jejich doručení a existenci těchto nároků nebyla obeznámena, což však nelze klást k tíži žalobkyně, ale výlučně žalované, která si se žalobkyní sjednala způsob doručování vyúčtování prostřednictvím e-mailové adresy. Pokud tuto e-mailovou adresu žalovaná nevyužívala, měla možnost vyžádat si u žalobkyně zasílání výpisů na e-mailovou adresu jinou či jiným vhodným způsobem. 5. Z provedeného dokazování tak má soud za prokázané, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky v žalobě uplatněné, přičemž ze strany žalované nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tyto dlužné částky uhradila. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém svém rozsahu a podle toho rozhodl. 6. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonů právní služby po 1 000 Kč (tj. 3 000 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 819 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 5 119 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.