14 C 2/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu částku 500 000 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 11. 5. 2021 uzavřel s žalovaným smlouvu o dílo, v níž se žalovaný jako zhotovitel zavázal provést pro žalobce rekonstrukci garáže u rodinného domu. Žalovaný za tímto účelem přijal celkem tři zálohové platby, a to částku 233 000 Kč dne 11. 5. 2021, částku 466 000 Kč dne 17. 6. 2021 a částku 200 000 Kč dne 16. 10. 2021. Předání těchto částek bylo stvrzeno vystavením příjmových dokladů, které žalovaný podepsal. Dílo mělo být dokončeno nejpozději do 30. 11. 2021, hrubá stavba pak nejpozději do 31. 12. 2021. Ke dni 18. 1. 2022 žalovaný provedl pro žalobce toliko práce v hodnotě 399 000 Kč a dále nebyl schopný závazky ze smlouvy o dílo plnit a dílo řádně a včas dokončit. K zhotovení hrubé stavby nedošlo. Dne 21. 1. 2022 žalovaný písemně uznal svůj dluh co do výše i důvodu a zavázal se uhradit dluh 500 000 Kč ve splátkách po 100 000 Kč splatných vždy do 10. dne v měsíci počínaje červnem 2022 do úplné zaplacení. Strany si ujednaly, že bude-li žalovaný v prodlení byť i s jedinou takto dohodnutou splátkou, déle než 7 dní, ztrácí žalovaný výhodu splátek a celý dluh se stává splatným ihned. První splátku měl žalovaný zaplatit dne 10. 6. 2022, resp. nejdéle do 17. 6. 2022, což však neučinil. [příjmení] 500 000 Kč se proto stala splatnou a to ke dni 18. 6. 2022. Žalobce upomínal žalovaného o úhradu dluhu ve výši žalované částky předžalobní výzvou, avšak žalovaný dluh nesplnil ani zčásti. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se v rámci lhůty stanovené ve výzvě doručené mu do vlastních rukou nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobce obsaženými v žalobě. Mezi stranami byla uzavřena dne 4. 5. 2021 smlouva o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce garáže u rodinného domu na adrese [adresa] Cena díla činila 1 165 000 Kč a žalovaný se zavázal splnit dílo nejpozději do 30. 11. 2021. Dne 11. 5. 2021 strany uzavřely k výše uvedené smlouvě o dílo přílohu 5a, v rámci které si ujednaly, že zhotovitel (žalovaný) přijal první zálohovou platbu odpovídající 20 % z celkové ceny díla, tj. částku 233 000 Kč za účelem nákupu materiálu a režijních nákladů spojených s provedením díla. Dále dne 17. 6. 2021 si strany ujednaly v listině označené jako smlouva o dílo – příloha 5b, že žalovaný převezme 466 000 Kč jako druhou zálohovou platbu na zhotovení díla odpovídající 40% z celkové ceny díla a dne 16. 10. 2021 strany uzavřely přílohu 5c dané smlouvy, v rámci níž bylo stvrzeno, že žalovaný přijal i třetí zálohovou platbu na cenu díla ve výši 200 000 Kč. Ke všem těmto přílohám žalobce doložil příjmové doklady obsahující podpis žalovaného, kterými má soud za zjištěné, že žalovaný tyto částky převzal. Z listiny označené jako Uznání dluhu je zřejmé, že žalovaný písemně uznal, že žalobci dluží částku 500 000 Kč z titulu uzavřené smlouvy o dílo ze dne 4. 5. 2021 a zavázal se žalobci splatit tento dluh v měsíčních splátkách po 100 000 Kč počínaje měsícem červnem 2022 až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky řádně a včas. Žalobce upomínal žalovaného o úhradu dlužné částky předžalobní výzvou adresovanou žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobce dne 22. 7. 2022. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval opak, což se nestalo. 5. Dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen OZ) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Dle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovaný uznal písemně dluh podle § 2053 OZ, pročež má soud za to, že tento dluh trval v době uznání v rozsahu, v jakém byl uznán (částka 500 000 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně a včas dluh nesplácel, dostal se do prodlení s úhradou dluhu ve smyslu ustanovení § 1970 OZ, a vznikla mu tak povinnost zaplatit dlužnou částku v celé výši ke dni následujícímu po zesplatnění celého dluhu, tj. k 17. 6. 2022 včetně příslušenství. Soud proto zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobci celkem částku 500 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení v sazbě určené ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to ve lhůtě určené dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 58 478 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 20 000 Kč, odměny zástupce žalobce za tři úkony právní služby dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu k plnění, tomu odpovídajících tří režijních paušálů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH v sazbě 21 % počítané z odměny advokáta a paušálních náhrad. Rovněž v případě povinnosti nahradit náklady řízení byla žalovanému stanovena třídenní lhůta k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.