14 C 304/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 60 622,21 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě objednávky č. RM [číslo] ze dne 14. 9. 2021 dodala žalobkyně žalovanému střešní krytinu [příjmení] [příjmení] [jméno] plus v provedení hnědá, palety a provedl složení vozidlem s hydraulickou rukou, to vše dne 3. 11. 2021. Žalovaný uhradil dne 21. 9. 2021 na základě zálohové faktury [číslo] zálohu ve výši 6 050 Kč na dodávku materiálu. Po dodání zboží vyúčtovala žalobkyně žalovanému materiál daňovým dokladem [číslo] na částku 60 622,21 Kč se splatností ke dni 18. 11. 2021 po zohlednění již předtím uhrazené zálohy. Žalovaný potvrdil převzetí dodaného materiálu na dodacím listu [číslo] dne 3. 11. 2021, avšak uvedenou fakturu neuhradil. Dne 16. 3. 2022 uzavřely strany dohodu o uznání závazku, v níž se žalovaný zavázal uhradit svůj dluh nejpozději do 23. 6. 2022. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil ani poté, co byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty stanovené ve výzvě doručené mu do vlastních rukou nevyjádřila, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Žalovaný si objednal u žalobkyně dne 14. 9. 2021 střešní krytinu, v objednávce byl dohodnut jak termín dodání materiálu, tak i jeho množství a cena. Objednávka byla potvrzena dne 18. 9. 2021, celková cena činila 66 224, 91 Kč včetně zálohy 5 000 Kč. Žalovaný převzal objednané zboží dne 3. 11. 2021 (dodací list na č.l. 6). Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [variabilní symbol] za odebraný materiál v ceně 60 622,61 Kč (po odečtení zaplacené zálohy). Faktura byla splatná dne 18. 11. 2021. Z listiny označené jako Uznání závazku a dohoda o úhradě pohledávky ze dne 16. 3. 2022 (č.l. 11) je zřejmé, že žalovaný písemně uznal, že žalobkyni dluží částku 60 622,61 Kč odpovídající neuhrazené faktuře splatné dne 18. 11. 2021 a zavázal se žalobkyni splatit tento dluh jednorázově do data 23. 6. 2022. Žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dlužné částky předžalobní výzvou adresovanou žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval opak, což se nestalo. 5. Dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovaný uznal písemně dluh v souladu s ustanovením § 2053 o. z., pročež má soud za to, že tento dluh z titulu uzavřené kupní smlouvy dle § 2079 a násl. o. z. v době uznání trval v rozsahu, v jakém byl uznán (částka 60 622,61 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně a včas dluh nezaplatil, dostal se do prodlení s úhradou dluhu ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., a vznikla mu tak povinnost zaplatit dlužnou částku v celé výši ke dni následujícímu po splatnosti dluhu, tj. k 19. 11. 2021 včetně příslušenství. Soud proto zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni celkem částku 60 622,61 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení v sazbě určené ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to ve lhůtě určené dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 16 971,20 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 3 032 Kč, odměny zástupce žalobce za tři úkony právní služby dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu k plnění, tomu odpovídajících tří režijních paušálů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH v sazbě 21 % počítané z odměny advokáta a paušálních náhrad. Rovněž v případě povinnosti nahradit náklady řízení byla žalovanému stanovena třídenní lhůta k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.