14 C 450/2018 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 410 793 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení tak, jak je specifikováno ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 12. 2. 2018 rozhodla v rámci zadávacího řízení pro veřejnou zakázku s názvem„ Energeticky úsporná renovace budovy PŠS [obec], [ulice a číslo] – zateplení, rekuperace“ na základě nejvýhodnější nabídky o výběru žalobkyně jakožto subjektu, který splnil všechny požadavky žalované. Na základě výsledků zadávacího řízení uzavřely strany dne 4. 4. 2018 smlouvu o dílo, a to za sjednanou cenu 1 370 000 Kč bez DPH. Předmět smlouvy o dílo byl rozčleněn do tří částí: A) vyhotovení projektové dokumentace pro stavební řízení, B) vyhotovení projektové dokumentace pro provedení stavby a C) zpracování předepsaných žádostí k příslušnému stavebnímu úřadu a zajištění všech pravomocných rozhodnutí. Žalobkyně byla povinna zpracovat část A) díla do 15 týdnů (105 kalendářních dnů) od podpisu smlouvy za cenu 1 331 000 Kč včetně DPH. Dne 24. 7. 2018 došlo k protokolárnímu předání této části díla žalované včetně předání daňového dokladu [číslo] s vyúčtovanou cenou 1 331 000 Kč s DPH splatnou ke dni 23. 8. 2018. Žalovaná dne 3. 8. 2018 zaslala žalobkyni dopis s výzvou k odstranění zjištěných vad a nedodělků a společně s tímto dopisem vrátila žalobkyni fakturu, neboť s ohledem na rozsah vad nevznikl žalobkyni nárok na zaplacení části díla. Žalobkyně proto oznámila žalované svá stanoviska k vytčeným vadám, kdy převážnou část vad neuznala, neboť se jednalo převážně o neoprávněně vytčené vady a současně sdělila, že vady vytknuté oprávněně odstraní nejpozději do 17. 8. 2018. Žalovaná však po odstranění vytknutých vad a předání doplněné dokumentace dopisem ze dne 7. 9. 2018 odstoupila od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy o dílo, neboť i po výzvě k odstranění vad shledává žalovaná v doplněné projektové dokumentaci četné vady a nedodělky, které žalované neumožňují podat žádost o podporu v Operačním programu životního prostředí (dále také jen„ OPŽP“). Žalovaná zároveň vrátila žalobkyni předmětnou fakturu a informovala ji o tom, že předaná část díla pro ni nemá žádný význam, pročež je připravena ji bezodkladně vydat. Žalobkyně má za to, že veškeré nedodělky a vady, které jí byly vytknuty, odstranila a žalovaná v odstoupení od smlouvy uplatnila nové dříve nevytčené vady. Žalovaná tak od smlouvy odstoupila nedůvodně a neplatně, pročež žalobkyně postupovala v souladu s čl. XIII odst. 5 smlouvy o dílo upravujícím vypořádání vzájemných závazků stran po odstoupení od smlouvy – předložila žalované dílčí konečný daňový doklad [číslo] na částku 1 410 739 Kč včetně DPH za provedení dílčí části A a B smlouvy a vyzvala žalovanou k zaplacení této částky nejpozději do 8. 10. 2018. Žalovaná na výzvu k plnění nereagovala a zahájila druhé zadávací řízení na veřejnou zakázku stejného názvu. Žalobkyně též uvedla, že již v průběhu realizace smlouvy vytkla žalované, že se společných jednáních mezi stranami, na nichž se projednávaly interní obchodní postupy žalobkyně, a jednalo se o technických detailech projektové dokumentace, účastní zástupce [právnická osoba] s.r.o., která se rovněž účastnila zadávacího řízení a umístila se v pořadí za žalobkyní. Na tuto skutečnost poukazovala v souvislosti s tím, že právě [právnická osoba] s.r.o. získala druhou veřejnou zakázku vypsanou poté, co žalovaná odstoupila od smlouvy, a domnívá se proto, že žalovaná měla od počátku v úmyslu smluvní spolupráci se žalobkyní ukončit. Navíc [právnická osoba] s.r.o. podala vítěznou nabídku ve výši 1 150 000 Kč, tj. řádově o 500 000 nižší cenu, než nabízela žalobkyně v původním veřejné zakázce a je tak zcela evidentní, že žalovaná měla v úmyslu poskytnout projektovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní novému vítěznému dodavateli, jelikož žalobkyní zpracovaná projektová dokumentace je způsobilá pro účely stavebního řízení. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává, jelikož od předmětné smlouvy o dílo odstoupila po právu. Sdělila, že jako nejzásadnější a stěžejní vadu díla spatřuje v absenci výkazu výměr a položkového rozpočtu. I další vady specifikované v odstoupení od smlouvy jsou však natolik závažné, že ve svém souhrnu vedly žalovanou k rozhodnutí od smlouvy odstoupit. Jde-li o chybějící výkaz výměr a položkový rozpočet, bylo zřejmé, že je žalobkyně v rámci plnění části A) díla nepředá, neboť vždy tvrdila, že nejsou součástí této části díla. [příjmení] výběrové řízení pak žalovaná vypsala z důvodu, aby měla alespoň teoretickou možnost podat kvalifikovanou žádost o podporu z Operačního programu životního prostředí (OPŽP), což byl hlavní účel zpracování díla dle smlouvy, z čehož plyne i skutečnost, že částečné plnění nemělo pro žalovanou žádný význam. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni jakožto zhotoviteli a osobě oboru znalé, mělo být známa skutečnost, že plánované stavební práce, jichž se projektová dokumentace týká, nepodléhají ani stavebnímu povolení ani ohlášení. I přesto žalobkyně vyvíjela inženýrskou činnost (část B) díla) a to i poté, kdy žalovaná od smlouvy odstoupila. Žalovaná zároveň popřela, že by jejím úmyslem od počátku bylo ukončit spolupráci s žalobkyní. Žalovaná od smlouvy odstoupila teprve poté, kdy již bylo zřejmé, že žalobkyně nehodlá vytčené vady odstranit. K vytýkané spolupráci se [právnická osoba] s.r.o. uvedla, že s touto společností konzultovala nevhodná řešení navrhovaná žalobkyní (a to zateplení budovy zevnitř), činila tak zcela transparentně s cílem urychlit připomínkové řízení a ihned poté, co byla na nevhodnost takového postupu žalobkyní upozorněna, spolupráci se [právnická osoba] ukončila. Popřela, že by dílo předané žalobkyní využila k tomu, aby jej předala [právnická osoba] s.r.o. Žalovaná obdržela 1 kus nosiče CD s příslušnou dokumentací a ten žalobkyni vrátila, navíc při předání díla dne 24. 7. 2018 byla žalované předána v elektronické podobě pouze část díla, a to v PDF formátu, který je nepoužitelný pro další práci na projektu. Projektovou dokumentaci v požadovaném formátu [anonymizováno] dle smluvního zadání žalobkyně nikdy nepředala. O skutečnosti, že se žalovaná snažila dovést spolupráci s žalobkyní do zdárného konce, vypovídá i to, že žalobkyní předané elektronické podklady v detailech odpovídají podkladům, jež žalovaná žalobkyni poskytla po podpisu smlouvy ve snaze urychlit postup prací. 3. V replice k žalovanou uplatněné obraně žalobkyně uvedla, že položkový rozpočet měl být zpracován až v části C) díla (tj. v části označené jako Zpracování dokumentace pro provádění stavby včetně zpracování soupisu prací, výkazu výměr a rozpočtu) předmětem části A) díla bylo zpracování dokumentace pro stavební povolení/ohlášení dle § 1 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb. V čl. II odst. 4 smlouvy v podrobné specifikaci předmětu plnění byla část A) díla charakterizována jako„ vypracování dokumentace pro stavební řízení, v rozsahu přílohy [číslo] vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění a v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb., kterou se stanoví rozsah dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměrem a vypracování položkového rozpočtu. Žalobkyně se proto domnívá, že žalovaná chybně vykládá toto ustanovení smlouvy, když se nejedná o požadavek na zpracování položkového rozpočtu již v této části díla, ale toliko o vymezení obsahu citované vyhlášky v daném ustanovení smlouvy. Žalobkyně nadto uvedla, že projektová dokumentace zpracovaná pro provedení stavby je v podstatě„ pouze“ detailněji zpracovaná dokumentace pro stavební povolení/ohlášení, která byla žalobkyní zpracována v části A) a obsahově vychází z projektové dokumentace pro stavební povolení/ohlášení stavby. Z vyjádření vedoucího oddělení Státního fondu životního prostředí ČR jakožto poskytovatele dotace navíc vyplývá, že k žádosti o podporu [anonymizováno] není třeba dokládat položkový rozpočet, není-li vzhledem k rozpracovanému stupni projektové dokumentace k dispozici, a s podáním žádosti je vhodné počkat do doby, kdy bude zpracována projektová dokumentace pro provedení stavby i s přesným položkovým rozpočtem, přičemž k okamžiku podání žádosti se vyžaduje toliko předložení orientačního rozpočtu stavby. Žalobkyně setrvala na svém tvrzení, že plnění poskytnuté žalované je pro ni plně využitelné v dalším stupni, tj. pro provedení stavby. Pakliže žalovaná namítala, že žalobkyně neměla vyvíjet inženýrskou činnost z důvodu, že stavební práce nepodléhají stavebnímu povolení ani ohlášení, žalobkyně tak činila proto, že neměla možnost do smlouvy uzavřené na základě výsledků zadávacího řízení nijak zasahovat, jinak by byla ze zadávacího řízení vyloučena. V souvislosti s odstoupením žalované od smlouvy poukázala na nutnost postupovat dle čl. XIII odst. 5 smlouvy, neboť takto si strany ujednaly postup v případě odstoupení od smlouvy a tento mechanismus vypořádání měl být mezi stranami d