17 C 18/2023-78 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobci se domáhali po žalované zaplacení částky 46 200 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnili tím, že na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] pronajali žalované byt a strany si sjednaly nájemné ve výši 14 900 Kč se zálohami na služby v částce 400 Kč měsíčně a zálohami na energii společných prostor ve výši 100 Kč měsíčně. Splatnost byla stanovena vždy na 15. den v měsíci, na který mělo být placeno. Žalovaná částka byla žalovanou uznána co do důvodu a výše. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, listiny jí byly doručovány na základě tzv. fikce v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a bylo ve věci rozhodnuto bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Strany uzavřely dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, kde se žalovaná zavázala platit nájemné ve výši 14 900 Kč, zálohu na vodné a stočné ve výši 400 Kč a na elektrickou energii společných prostor 100 Kč, a to vždy do 15. dne v měsíci, za který se nájemné a zálohové platby platí. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že nemovitost, v níž je umístěn byt, je ve vlastnictví žalobců. Žalovaná dne [datum] sepsala dohodu o uznání dluhu, v níž uznává dluh vzniklý na nájemném za měsíce červen – srpen vždy po 14 900 Kč, nedoplatek na zálohách za vodné a stočné ve stejných měsících v celkové výši 1 200 Kč a nedoplatek na zálohách za elektrickou energii společných prostor ve výši 300 Kč, celkem tedy tak uznala dluh co důvodu a výše ve výši 46 200 Kč. 4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že strany platně uzavřely nájemní smlouvu k bytu v souladu s § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) a ve smlouvě se dohodly na tom, že žalovaná bude platit měsíčně nájemné ve výši 14 900 Kč spolu se zálohami na plnění spojená s užíváním bytu ve výši 500 Kč v souladu s § 2217 OZ. Jelikož žalovaná tuto svou smluvní a zároveň i zákonnou povinnost porušila a vznikl jí dluh na nájemném a zálohách za období od června 2021 do srpna 2021 v celkové částce 46 200 Kč spolu s žalovaným příslušenstvím, soud žalobě vyhověl a uložil jí dlužnou částku uhradit, a to i z toho důvodu, že žalovaná svůj dluh platně uznala v souladu s § 2053 OZ. Zákonný úrok byl přiznán vždy od následujícího dne po smluvené splatnosti nájemného a záloh na služby v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobcům náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byli ve věci zcela úspěšní. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 2 960 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, zaplaceným soudním poplatkem 2 310 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náklady zaplatit k rukám zástupkyně žalobců.