17 C 423/2022-54 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 5 750,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 2. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že jako poskytovatel elektronických komunikací provozuje síť elektronických komunikací, prostřednictvím níž umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů při provádění platebních transakcí. Žalobkyně poskytla žalované služby třetích stran a [anonymizováno] s modemem, avšak žalovaná za ně nezaplatila celkem 5 750,40 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně jako poskytovatelka služeb a žalovaná jako účastnice uzavřely smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla dohoda o splácení modemu částkou 49 Kč měsíčně, stejně tak jako Set-top-boxu za stejnou částku. Žalobkyně vystavila žalované faktury za cenu zařízení a doplňkové služby třetích stran v souhrnné částce 5 750,40 Kč. Splatnost těchto faktur nastala před 4. 2. 2021. 4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že strany platně uzavřely smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací v souladu s § 7 odst. 1 písm. p) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž součástí byla i kupní smlouva podle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalované byly poskytnuty prostřednictvím žalobkyně služby obsahu od jiných subjektů, jejichž poskytování byla žalobkyně oprávněna inkasovat a dále žalované vznikla povinnost zaplatit za zakoupené zboží a celkový dluh v částce 5 750,40 Kč žalovaná neuhradila. Jelikož si tuto povinnost nesplnila, soud žalobě vyhověl a uložil žalované dlužnou částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. Byť žalobce ve svém petitu označil částku 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, ze žaloby je patrné, že částku 200 Kč, kterou požaduje po žalované zaplatit, představují náklady řízení. V souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. je tak částka 200 Kč součástí výroku o nákladech řízení a nikoliv výroku I. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 téže vyhlášky po 100 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 600 Kč.