18 C 174/2022-56 — Okresní soud Plzeň-město

1.Žalobkyně se žalobou podanou k [název soudu] dne 21. 1. 2022 domáhala vůči žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 383 Kč s přísl. a nahradit mu náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně spol. [webová adresa] a.s., [IČO] uzavřel smlouvu, jejímž obsahem byla povinnost původního věřitele předat žalovanému v rámci jeho členství v příslušném programu původního věřitele do užívání žalovaným zvolené zařízení, a to mobilní telefon iPhone X64GB stříbrný (dále jen„ zařízení“) a na straně žalovaného povinnost řádně pečovat o předané zařízení a hradit původnímu věřiteli měsíční členský poplatek ve výši 1590 Kč, který byl splatný na základě jednotlivých faktur vystavených právním předchůdcem žalobkyně žalovanému. Poplatek za členství v příslušném programu původního věřitele byl zároveň poplatkem za užívání shora specifikovaného zařízení. Žalovaný řádně neplatil fakturované měsíční poplatky, když právnímu předchůdci žalobkyně neuhradil fa. [číslo] ze dne 1.9.2019 na částku 1590 Kč. S ohledem na uvedené prodlení právní předchůdce žalobce využil svého právo odstoupit od smlouvy, ukončit žalovanému členství v programu a požadovat navrácení poskytnutého zařízení, viz. čl. 6 odst. 6.6 podmínek. Vzhledem k tomu pak, že žalovaný na výzvu původního věřitele po ukončení smlouvy nevrátil zapůjčené zařízení, tento vystavil žalovanému fakturu na hodnotu zařízení uvedenou v předávacím protokolu viz. čl. 7 odst. 7. 4. podmínek, a to fa [číslo] ze dne 25.9.2019 na úhradu částky 19 793 Kč se splatností dne 5. 10. 2019. Žalovaný na uvedené faktury neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 7. 2021. Součástí žalobního nároku žalobkyně vyjma uvedených částek učinila i částku 651 Kč představující náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky. Uvedené částky žalovaný přes předžalobní výzvu ze dne 29. 11. 2021 žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, kdy žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v rámci podané žaloby. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů, a to předávacího protokolu k zařízení, smluvních podmínek programu, faktury [číslo] fa [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky vč. poštovního podacího archu, potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, dopisu s návrhem na mimosoudní řešení ze dne 11. 8. 2021, výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, předžalobní upomínky vč. poštovního podacího archu k předžalobní upomínce, vzal soud za zjištěná skutková tvrzení uvedená v podané žalobě. 5. Dle ust. § 1724 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. v rozh. znění, dále jen„ NOZ“, smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 6. Dle ust. § 1725 NOZ, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. 7. Dle ust. § 1746 odst. 2 NOZ, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná, když vzal za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a.s., [IČO] a žalovaným byla platně ve smyslu ust. § 1724 a násl. ve spojení s ust. § 1746 odst. 2 NOZ uzavřena smlouva, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal předat žalovanému v rámci jeho členství v příslušném programu původního věřitele do užívání žalovaným zvolené zařízení, a to mobilní telefon iPhone X64GB stříbrný (dále jen„ zařízení“), žalovaný se pak zavázal řádně pečovat o předané zařízení a hradit původnímu věřiteli měsíční členský poplatek ve výši 1590 Kč, který byl splatný na základě jednotlivých faktur vystavených právním předchůdcem žalobkyně žalovanému. Poplatek za členství v příslušném programu původního věřitele byl zároveň poplatkem za užívání shora specifikovaného zařízení. Žalovaný řádně neplatil fakturované měsíční poplatky, když právnímu předchůdci žalobkyně neuhradil fa. [číslo] ze dne 1.9.2019 na částku 1590 Kč. S ohledem na uvedené prodlení právní předchůdce žalobce využil svého práva odstoupit od smlouvy, ukončit žalovanému členství v programu a požadovat navrácení poskytnutého zařízení, viz. čl. 6 odst. 6.6 podmínek smlouvy. Na základě ukončení smlouvy právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení zapůjčeného zařízení, na což žalovaný nereagoval, proto v souladu s ust. 7 odst. 7.4 podmínek smlouvy právní předchůdce žalobkyně vystavil žalovanému fakturu na hodnotu zařízení uvedenou v předávacím protokolu, a to fa [číslo] ze dne 25.9.2019 na úhradu částky 19 793 Kč se splatností dne 5. 10. 2019. Žalovaný na uvedené faktury neuhradil ničeho. V souladu s ust. § 1895 a násl. NOZ právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 7. 2021 postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 7. 2021. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný neplnil své povinnosti stanovené smlouvou, zapůjčené zařízení nevrátil ani neuhradil jeho zůstatkovou cenu viz. výše, když přitom pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena, posoudil soud žalobu žalobkyně jako zcela důvodnou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl, když zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni obě neuhrazené faktury, a to vč. příslušenství, zákonného úroku z prodlení, na který vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok dle ust. § 1970 NOZ ve výši odpovídající vl. nař. č. 351/2013 Sb. v rozh. znění, a to včetně nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 308 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 856 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 383 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.