18 C 274/2022-71 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 8. 2022 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 59 603 Kč s přísl. a nahradit jí náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kdy na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč, k vyplacení úvěru došlo dne [datum]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 76,75% ročně splatit v 60 měsíčních splátkách ve výši 3 096 Kč, splatných vždy k 18. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem červencem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení žalované. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě těchto údajů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), na jehož základě bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila 98 400 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy ve výši 998 Kč (smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, v tomto případě u splátky č. 31,32), a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. smlouvy ve výši 400 Kč (náhrada 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, v tomto případě u splátky č. 31,32). Nárok na smluvní pokutu a náhradu nákladů je splatný ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované došlo následně automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 32, splatné dne 18. 2. 2022. K datu 24.4.2022 tak došlo k zesplatnění celého úvěru. V bodě 6. 4. smlouvy bylo dále sjednáno, že ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se stávají součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 52 015,08 Kč je žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo v bodě 6.5. smlouvy mezi stranami sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 26. 4. 2022 až do úplného zaplacení. Samotnou žalobou se tedy žalobkyně vůči žalované domáhá úhrady částky 52 015,08 Kč (tato částka odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 47 502 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 512,88 Kč) s přísl., dále smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč s přísl., náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši 400 Kč s přísl., smluvní pokuty dle čl. 6 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 52 015,08 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradu, a to počínaje 26. 4. 2022, celkem ve výši 6 190,38 Kč, úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 47 502,20 Kč ode dne 26. 4. 2022 do zaplacení, a to v nominální úrokové sazbě 58,33% ročně, dále od 20. 5. 2022 v zákonné úrokové sazbě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k soudnímu jednání se nedostavila, svou nepřítomnost omluvila zdravotními důvody. 3. Na základě provedených listinných důkazů, a to návrhu na uzavření úvěru, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] splátkového kalendáře k uvedené smlouvě, předžalobní výzvy ze dne 3. 8. 2022, karty klienta k předmětné úvěrové smlouvě, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 24. 4. 2022, dodejky k vyrozumění o schválení úvěru, výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 19. 4. 2022, výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 21. 3. 2022, předsmluvního formuláře, hodnocení klienta, prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, dokladu o vplacení úvěru ze dne [datum], výpisu záznamů z registru SOLUS, poštovního podacího archu ze dne 3. 8. 2022, formuláře osobních dat vč. fotokopie obč. průkazu žalované, scanu obrazovky mobilního telefonu – výpisu z účtu žalované, obsahu úrokových sazeb korunových účtů ARAD vydávaných ČNB za červen 2019, výpisu z nebankovního registru klientských informací, vzal soud za zjištěné skutečnosti tvrzené žalobkyní v podané žalobě. 4. Soud žádné jiné důkazy neprováděl, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu náležitě zjištěn, pokud pak žalobkyně k důkazu navrhovala provést ještě vyjádření znalce k problematice úročených pohledávek, tento důkaz soud zamítl jako nadbytečný s ohledem na níže vyjádřený právní názor na věc. 5. Dle ust. § 2395 obč. zákoníku, v rozh. znění, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ust. § 588 obč. zákoníku, v rozh. znění, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Dle ust. § 2991 odst. 1 obč. zákoníku rozh. znění, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Dle ust. § 2991 odst. 2 obč. zákoníku, v rozh. znění, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněné, co měl po právu plnit sám. 9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je nedůvodná, a to zcela, viz. argumentace níže. V daném případě mezi sebou účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 o. z., kdy soud z úřední povinnosti ve smyslu ust. § 588 o. z. hodnotil, zda je tato smlouva platná. Přihlédl přitom k výši poskytnutého úvěru 60 000 Kč, sjednanému úroku ve výši 76,75% ročně, k tomu, že se žalovaná zavázala tento úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách po 3096 Kč. Na základě uvedeného pak dospěl k závěru s odkazem na cit. zák. ust., že smlouva je absolutně neplatná, a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy, a to právě s ohledem na ve smlouvě sjednaný úrok, který je pojmovým znakem smlouvy o úvěru, úrok ovšem musí být přiměřený, což platí zejména ve spotřebitelských vztazích. Podle ustálené judikatury jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou, kterou obvykle uplatňují banky při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úroková sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Tak je tomu i v daném případě. Jestliže obvyklá úroková sazba bank v případě úvěrů na spotřebu dle časových řad ARAD evidovaných Českou národní bankou v období června 2019 činila 8,82% ročně, pak sazba 76,75% představuje více než 9ti násobek obvyklé sazby, je nutno tedy tento úrok hodnotit jako zcela nemravný, když pro úplnost soud podává, že nemravnost ujednání demonstrují k nemalé smluvní sankce v podobě smluvních pokut. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno nicméně vztah mezi účastníky vypořádat dle ust. § 2991 a násl. o. z., tedy ve smyslu bezdůvodného obohac